Deník přináší rozhovor s Jiřím Fajtem. Fajt hovořil s Janou Podskalskou především o posunu svého nástupu na post ředitele Národní galerie a rovněž přibližuje své plány a kroky, jež hodlá po příchodu do čela NG uskutečnit.
Václav Hnátek se v MF DNES v souvislosti s posunutím nástupu Jiřího Fajta do funkce ředitele NG zabývá situací Národní galerie. Hnátek kritizuje zejména fakt, že „bytí a nebytí generálních ředitelů, potažmo celé Národní galerie je v rukou jediné osoby – ministra kultury. Jeden z nejméně mocných členů kabinetu, kterého většinou nominují nejslabší koaliční strany, se paradoxně může k Národní galerii chovat jako neomezený car. Právě mnozí ministři svou nekompetentností jen prohlubovali krizi instituce.“
Lidové noviny informují o vítězném návrhu na český pavilon pro Expo 2015 v Miláně. Návrh vzešel ze spolupráce architektonického ateliéru Chybík + Krištof se společností Koma, která se zabývá modulární výstavbou. Stavba, jež bude mj. zahrnovat bazén a střešní zahradu, vznikne ze speciálních kontejnerů. „Jejich návrh nám připadal nejzajímavější, ale také nejvtipnější. Kontejnery, jež firma vyrábí, se dají sestavovat do nejrůznějších poloh. Líbilo se nám také, že návrh pracuje s vodní hladinou. I když v reálu asi nepůjde přímo o bazén, spíše o brouzdaliště,“ řekl LN jeden ze členů poroty, historik architektury Zdeněk Lukeš.
Václav Koblenc přibližuje v jihočeských vydáních Deníku výstavu Osudová dobrodružství Jana a Mikoláše Alše, kterou připravila Alšova jihočeská galerie. „Hledali jsme vztah Mikoláše Alše k jižním Čechám a paradoxně nám z toho vyšli Indiáni. Fascinovalo nás, že v 60. letech 19. století si jihočeští kluci hráli na Indiány… Český překlad Posledního mohykána vyšel v roce 1851 – prožili podobné dětství a imaginaci jako my,“ řekl kurátor výstavy Ondřej Chrobák. Poprvé je ve větším rozsahu rovněž představené dílo Mikolášova staršího bratra Jana.
Adam Štech se na stránkách Lidových novin věnuje jedné z nejzajímavějších postav italského užitého umění padesátých a šedesátých let, Pierovi Fornasettimu. „V době vrcholícího modernismu – kultu strohých forem a hygienicky čistého přístupu k navrhování objektů či architektury -se imaginace Piera Fornasettiho obrátila zcela opačným směrem. Dekor, odkazy na historii a jeho výrazný eklektismus a míchání historickouměleckých slohů získal svou nečekanou, a přesto velmi silnou a pro svého tvůrce tolik charakteristickou formu.“
Zdeněk Lukeš se v Lidových novinách zaměřil na dílo meziválečného architekta Vojtěcha Vanického. Ondřej Elsner v Lidovkách přibližuje přestavbu tři sta let starého domu v americkém městě Lewes, kterou provedl architekt Robert M. Gurney.