Filip Šenk ve svém textu pro Lidové noviny přibližuje práci německé fotografky Barbary Probstové, jejíž snímky jsou aktuálně k vidění v pražské Galerii Rudolfinum na výstavě nazvané Úplné znejistění. Probstová „inscenuje situace, ve kterých uspokojuje zvědavost tvořivé mysli: co se stane, když jednu scénu zachytí ve stejný čas z několika úhlů a z různé vzdálenosti? Autorka sama nazývá výsledky takového simultánního focení Exposures.“
V Lidových novinách si také můžete přečíst krátký postřeh Tomáše Pospiszyla, který v úterý zavítal do pražského planetária na pořad Richarda Loskota, letošního finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého. Pospiszyl uvažuje o smyslu podobných akcí a prostor pro dnešního člověka: „Planetárium je jedním z mála míst, kde se můžete pouštět do hlubokomyslných úvah na kosmická témata a nepřipadat si u toho trapně. Podobnou, i když riskantnější oblastí je umění. To navíc, podobně jako planetárium, dokáže zrychlit nebo zpomalit čas a dát nám příležitost sebe samé nahlédnout zvenčí.“
Radan Wagner vyzpovídal pro Lidové noviny česko-italskou uměleckou dvojici Alessandru Svatek a Artura Magrota. Povídali si především o projektu Ukradená galerie, jehož jsou Alessandra s Arturem autoři. V rámci projektu „přeměňují nevyužívané vývěsní skříňky, jež jsou v českých městech stále hojně k vidění, v originální výstavní galerie. Za čtyři roky už v nich představili stovky umělců a párkrát narazili u úřadů.“
Olomoucká mutace Mf DNES upozorňuje na výstavu představitelů českého symbolismu nazvanou Vládcové snů. Expozici prezentující například díla Maxe Švabinského, Františka Bílka či Jana Zrzavého aktuálně probíhá v Mezinárodním centru kultury v Krakově, od 6. listopadu bude v repríze k vidění v olomouckém Muzeu umění. „Výstava poprvé uvádí český symbolismus jako samostatný fenomén. Doposud byl totiž prezentovaný jen jako kapitola v rámci širších projektů o umění na přelomu 19. a 20. století,“ vyzdvihla význam projektu kurátorka Anežka Šimková z Muzea umění Olomouc.