Ministerstvo kultury zahájilo správní řízení o prohlášení havířovského vlakového nádraží za kulturní památku / Důl architektury / Havířov / 17. 7. 2014
Ministerstvo kultury zahájilo správní řízení o prohlášení havířovského vlakového nádraží za kulturní památku
Havířovským architektům ze sdružení Důl architektury a České komoře architektů (ČKA) se podařil nevídaný kousek. Přesvědčili úředníky ministerstva kultury o tom, aby znovu zahájili správní řízení o prohlášení vlakového nádraží v Havířově za kulturní památku.
„K zahájení řízení bylo nutné předložit nové skutečnosti, které nebyly v původním řízení ministerstvu známy. S Českou komorou architektů jsme se shodli na tom, že těmi hlavními jsou mozaika ze štípaného skla v hale nádraží, jejímž autorem je světoznámý sklář Vladimír Kopecký, nebyly dostatečně zohledněny důležité urbanistické vazby nádraží na celé město a již památkově chráněnou část Havířova, která je vystavěna ve stylu 50. let,“ říká předsedkyně sdružení Důl architektury Lucie Chytilová.
„MKČR obdrželo několik podnětů na prohlášení souboru věci železničního nádraží v Havířově. Soubor zahrnuje budovu železničního nádraží, přednádražní prostor se zahradní úpravou, dvojici vlajkových stožárů a plastiku zvanou Směrník,“ píše se v rozhodnutí ministerstva, které je účastníkům v těchto dnech doručováno.
Sdružení Důl architektury již tři a půl roku usiluje o záchranu vlakového nádraží v Havířově. První podnět na prohlášení za kulturní památku podal architekt Adam Guzdek: „V lednu 2012 Národní památkový ústav náš podnět podpořil, ale ministerstvo kultury v květnu roku 2012 náš podnět zamítlo a v červnu 2013 ministryně Alena Hanáková přezkumné řízení ještě před jeho skončením zastavila.“
„Proces vedoucí k prohlášení havířovského nádraží památkou vnímám jako iniciační moment. Mohl by změnit nejen vztah k mimořádné architektuře nedávné doby, ale především by mohl otevřít širokou debatu rozvoje Havířova. Právě toto nádraží se svým okolím vnímám jako jedno z potenciálních center, kam by se město mohlo smysluplně – městsky – rozvinout,“ říká architekt Ondřej Beneš, člen Komise pro památky druhé poloviny dvacátého století, kterou nedávno zřídil Národní památkový ústav.
„Ministerstvo kultury veškeré doručené podněty vyhodnotilo, shledalo je důvodnými a ve věci zahajuje správní řízení o prohlášení dotčených věcí za kulturní památku, a to především na základě existence nových skutečností, včetně stanovisek předních odborníků v oboru. Až do ukončení řízení, o jehož výsledku budeme dotčené orgány informovat, je třeba ve smyslu ustanovení §3, odst. 3. Zák. č. 20/1987 Sb. o památkové péči ve znění pozdějších předpisů chránit věc před poškozením, zničením, nebo odcizením a oznámit MKČR každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy, nebo užívání,“ stojí v ministerském rozhodnutí.