Studentský projekt, který byl představen v prostorách galerie Kvalitář, v sobě spojuje protiklad minimalistického zpracování s pokusem o uchopení hlubšího teoretického obsahu. Jeho cílem je přiblížit veřejnosti význam, který umělecké řemeslo zastává v dnešní době. Zmíněné slovní spojení se tak v pojetí kurátorů, Barbory Ševčíkové a Filipa Dědice, stává zkoumaným subjektem a hlavní náplní celého výstavního prostoru.
Ono zmíněné zaplnění prostoru se odehrává převážně na rovině teoretické, což považuji za zdařilý a svým způsobem odvážný krok k oslovení publika. Význam uměleckého řemesla v jednadvacátém století se autoři snažili postupně odhalovat pomocí pojmů, které by mohly být pro návštěvníky přístupnější a snadněji definovatelné. Namátkou bych zmínila několik z nich – například aktualita, dovednost, konkurenceschopnost nebo slovní spojení dělník oboru. Proces kurátorů, kteří se tímto způsobem snažili dobrat výsledku, vyžadoval určité přípravy. Ty zahrnovaly nejenom studium knih, ale pátrání bylo též doplněno o formu dotazníku, jehož prostřednictvím byli osloveni studenti, designeři nebo zástupci rozličných firem. Autoři projektu tak konfrontovali své subjektivní vnímání role uměleckého řemesla v dnešní době s názory získanými od odborné skupiny dotazovaných. Výsledek projektu reprezentuje seskupení rozličných názorů napříč profesním zaměřením i věkovými generacemi. Práce kurátorů se získaným materiálem vedla k polemikám, na jejichž konci vznikl slovník pojmů, který pomáhá roli uměleckého řemesla ve 21. století objasňovat. Slovník obsahuje několik desítek pojmů, které kurátoři otextovali, ohraničili je definicí vzniklou ze subjektivního nazírání na zvolenou problematiku. Právě souboj subjektivního názoru s knižními definicemi a názorem většiny se pro mě stal pozoruhodným aspektem projektu. Zajímalo mne, do jaké míry názory autorů v průběhu projektu krystalizovaly a zda dotazník zásadním způsobem ovlivnil směřování projektu. Jak sami autoři přiznali, stále převažoval jejich subjektivní přístup k definicím, ale obměňovala se kritéria – pojmy ohraničující soudobou roli uměleckého řemesla.
Celý projekt představuje intenzivní práci s významem slov, pomáhá vyzdvihovat jejich obsah a hodnotu jako takovou. Jeho přínos jistě tkví ve znovuotevírání významů jednotlivých pojmů, které úzce či obecněji souvisejí s ústředním námětem uměleckého řemesla. Nejsem si jistá, do jaké míry může projekt oslovit širší veřejnost svým zpracováním, nicméně snaha autorů o tento moment je více než patrná. Zatímco původní myšlenka projektu a první kroky jeho realizace probíhaly spíše v kruhu odborném, výsledný produkt (slovník) je zpracován velmi přístupně a srozumitelně.
Co se týče samotného provedení výstavy, jistě nezapře svůj studentský ráz. Provedení totiž obsahuje drobné poklesky v práci s detailem (například objevující se název souboru .jpg v prezentaci pojmů), nicméně představuje dle mého názoru zdařilý exkurs do teoretického pole umění. Texty, které vybraná slova doprovázejí, reprezentují krátké, srozumitelné definice, často s přídechem abstraktna. Velmi jsem dále oceňovala grafické zpracování projekce i vytvořeného slovníku, které působí jednoduše, ale správným způsobem podtrhuje a dotváří minimalistický vzhled výstavy.
Závěrem je třeba zmínit, že studentský projekt X, Y – umělecké řemeslo nepostrádá ambicióznost a měl by se dle mého názoru stát výzvou k uchopení dalších teoretických problémů soudobého uměleckého dění.
______________________________________________________________
X, Y – umělecké řemeslo / kurátoři: Barbora Ševčíková, Filip Dědic / Kvalitář / Praha / 5. 9. – 25. 9. 2014
______________________________________________________________
foto: archiv galerie Kvalitář