4. – 5. 11. 2014 / Kolokvium k výstavě VIVAT MUSICA! Mezioborové setkání o hudbě, zvuku a výtvarném umění ve 20. století

Kolokvium k výstavě VIVAT MUSICA! Mezioborové setkání o hudbě, zvuku a výtvarném umění ve 20. století / Národní galerie v Praze: Veletržní palác / Praha / 4. – 5. 11. 2014

 

Kolokvium k výstavě VIVAT MUSICA!

mezioborové setkání o hudbě, zvuku a výtvarném umění ve 20.století

4. – 5. 11. 2014 v Auditoriu v 6. patře Veletržního paláce

4. 11. od 18:00 se v rámci kolokvia uskuteční několik ojedinělých vizuálně-akustických performancí:

Interpretace vizuální partitury Martina Janíčka „GONG“

Participativní performance Marka Hlaváče „VOICING“

Společná zvuková situace Michala Kindernaye a Miloše Vojtěchovského „AJZNBON III. (BUBNY)“

- – -

Kolokvium k výstavě Vivat musica!

4.–5. listopadu 2014, Národní galerie v Praze, Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7

program:

Úterý, 4. 11.

Auditorium, Veletržní palác, 6. patro

10:00 – 10:30

Registrace účastníků ve foyer u pokladen

10:30 – 12:30

TÉMA: Konceptuální potenciál grafického zvukového záznamu

ANDREA ROUSOVÁ

hlavní kurátorka výstavy Vivat musica!

Přivítání účastníků a zahájení kolokvia

JITKA HLAVÁČKOVÁ

Seznámení s koncepcí a programem kolokvia

Od Zkapalnění mistra Descarta po Organon. Vrchol internacionalismu v komu­nistickém Československu

Výstava Partitury/Hudební grafika, uspořádaná v roce 1969 Jiřím Valochem v Domě umění města Brna a její dobové souvislosti. Budoucnost a důsledky Valochových idejí. Konfrontace s realitou.

HELENA MUSILOVÁ

Fluxus, Jiří Valoch a J. H. Kocman

Vliv hnutí Fluxus na některé autory tzv. brněnského okruhu a jejich následná spolupráce zejména od poloviny 60. do konce 70. let 20. století. Iniciační vliv hnutí Fluxus na jejich další tvorbu a fungování v uměleckém provozu vůbec.

JENIFFER HELIA DE FELICE

Performativní zprostředkování. Partitura události (event scores) v perfor­mančním umění.

Způsob, jak naznačit akci, která by se měla odehrát, a nechat přitom perfor­merovi otevřený široký interpretační prostor. Tyto partitury událostí lze vysle­dovat zpět až k happeningu. Partitury napodobují život. Rituál, tradice, hra a svátek jsou aspekty kulturního života, jejichž notace lze odhalit a vysledovat v různém rozsahu.

JOSEF CSERES

Partitúra ako hra

Herné prvky a princípy v partitúrach Johna Cagea, Christiana Wolffa, Bena Pattersona, Milana Adamčiaka, Jana Steklíka, Jana Zuziaka, Johna Zorna, Christiana Marclaya a Franza Hautzingera.

diskuze

PAUZA

13:30 – 17:30

TÉMA: Výtvarné podoby zvukových záznamů, jejich interpretace a realizace

MARTIN JANÍČEK

Interpretace záznamu interpretace.

Několik poznámek k problematice interpretace vizuálních partitur hudebníky a hudebních kompozic vizuálními umělci. Příklady z autorské tvorby M.Janíčka. („Kaligrafie hlasu“, 2010 a „Stíne, mé světlo“, 2010).

JOHANKA LOMOVÁ

Olga Karlíková: Mezi návodem a záznamem

Záznamy zvuků ptáků z 60. let, z doby, kdy si autorka teprve osvojovala možný jazyk záznamu. Jak lze „překládat“ (T. Crow) její práce a jak se proměňuje jejich čtení v různých dobových a obsahových kontextech.

VLADIMÍR HAVLÍK

Partitura – objekt – akce. Hudba v hlavě.

Metaforické kódování obsahu a jemný humor. Autorské vystoupení – sezná­mení se segmentem vlastní tvorby vztahující se k hudbě a její symbolice.

diskuze

PAUZA

VIKTOR PANTŮČEK

Elementární rozvaha o grafické hudbě

Co se stane, když použijeme nekodifikovaný systém. Pokus o typologii grafic­kých partitur, s případovou studií tvorby z bývalého Československa.

MICHAL MURIN

Interpretace grafických partitur, zejména děl Milana Adamčiaka

MILAN GUŠTAR

Grafické partitury jako cesta k exaktní notaci

JAROSLAV ŠŤASTNÝ

Veřejná percepce experimentální hudby a výtvarných partitur

diskuze

PAUZA – občerstvení

18:00 – 19:30

Malá dvorana, Veletržní palác

HOMMAGE À MILAN KOZELKA

Vzpomínka na nedávno zesnulého pronikavého myslitele, kritika, básníka a prozaika, performera a multimediálního umělce.

gong, 2013

Interpretace autorské vizuální partitury Martina Janíčka inspirova­né rekonstruovaným ostravským plynojemem Gong od architekta Josefa Pleskota. Interpretace: Ivan Bierhanzl basové nástroje, zvuková manipulace, samply a Martin Janíček struny, zvuková manipulace.

MAREK HLAVÁČ – voicing

Kolektivní interpretace grafické partitury neverbálními hlasovými prostředky – účastníci mají možnost zapojit se do dočasné společenské struktury – všichni čtou ze stejných not, ale každý svým osobním způsobem – notace je určitým základem, výchozím bodem, který spojuje komunitu, která nad ním vyrůstá jako souhrn individuálních interpretací.

Ajznbon III. – Bubny

Společná zvuková situace Michala Kindernaye a Miloše Vojtěchovského. Ajznbon zkoumá zvukový a historický kontext pražských železničních drah. Ajznbon III (Bubny) ve Veletržním paláci reflektuje místopisné souvislosti váží­cí se k transportům pražských Židů do koncentračních táborů z nedalekého nádraží Bubny.

Po skončení programu bude diskuse pokračovat v Café Jedna, v přízemí Veletržního paláce.

 

STŘEDA, 5. 11.

Auditorium, Veletržní palác, 6. Patro

10:00 – 11:00

Zahájení 2. dne kolokvia

TÉMA: Synestezie v hudbě a výtvarném umění

ZDENĚK BARTOŠÍK

Vliv synestezií na kompoziční myšlení.

Srovnání zvukově-vizuálních projevů barevného slyšení s teorií hudební kom­pozice. Na základě svědectví vybraných autorů se v rámci mého výzkumu snažím zaměřit na elementární prvky v projevech synestezií (zejména barev­ného slyšení), protože jsou zde jakési souvislosti s hudební teorií.

MICHAL NEJTEK

Synestetické myšlení v hudbě a výtvarném umění. Fenomén synestezie a jeho vliv na uměleckou estetiku.

Synestezie je tématem znovu aktuálním a přesto stále málo probádaným. Synestetická stimulace jednoho smyslu, vyvolávající odezvu v jiné smyslové doméně, je specifickým darem, díky němuž komunikují jinak oddělené oblasti mozkové kůry. Synestezie se odráží v komunikaci různých modů vnímání či myšlení, které jsou běžně považovány za oddělené. Tato komunikace může souviset s komunikací odlišných nebo protikladných uměleckých vrstev díla.

diskuze

11:00 – 12:30

TÉMA: Hudba v architektuře a hudba jako architektura, těleso či skulptura

JAKUB POTŮČEK

Hudba a její role v Krohově „Socialistickém minimálním normativním typu bytu“

MARTIN FLAŠAR

Od kódu k hmotě. Několik poznámek k materializaci hudby.

Hudba je jedním z nejabstraktnějších médií uměleckého vyjádření. Jejím materiálem jsou pouhé vibrace různých materiálů reprezentované symbo­lickou formou zápisu či záznamu a prchavým časoprostorem její existence je ono benjaminovské „tady a teď“. V okamžiku, kdy se hudba přesunula do pro­středí digitálních médií, zpřetrhala poslední vazby na materiální média a stala se abstraktním kódem. Už tak silná touha umělců po něčem uchopitelném a fyzicky tvarovatelném byla zesílena prohlubující se dematerializací světa hudby. Výsledky této chronické frustrace by se měla zabývat naše přednáška. Pokusíme se na několika historických příkladech poukázat na různé způso­by fyzické materializace hudby od druhé poloviny 20. století po současnost. Budeme se snažit ukázat, že hudba se za specifických podmínek může stát tělesem, architekturou či skulpturou.

MILOŠ VOJTĚCHOVSKÝ

Poznámka k archeologii českého zvukového umění a k jeho pozicím k většino­vým žánrům

diskuze

PAUZA

13:30 – 16:30

TÉMA: Zvukové umění a veřejnost

OLDŘICH BYSTŘICKÝ, HANA DOČKALOVÁ

Hudba – Zvuk – Tanec – Obraz: Zprostředkování umění publiku

Příspěvek představí na případových studiích různé přístupy a metodiky ve zprostředkování výstav a expozic v Národní galerii v Praze za použití médií a postupů současného vizuálního umění a tance. Adresátem těchto vzděláva­cích aktivit je jak dospělé publikum a mládež, tak děti a rodiny. Odlišné cílo­vé skupiny si žádají také odlišné metodické přístupy při rozvíjení kreativního potenciálu návštěvníků.

MICHAL KINDERNAY

Autorské vystoupení – seznámení s tvorbou

diskuze

PAUZA

 

PROHLÍDKA VÝSTAVY VIVAT MUSICA!

s jejími kurátory a některými zastoupenými autory

Andrea Rousová, hlavní kurátorka výstavy, kurátorka sekce Hudba jako ale­gorie, symbol a metafora, Hudební motivy v umění 16. – 18. století

Irena Nývltová, kurátorka sekce Hudební motivy ve výtvarném umění čes­kých zemí 19. století

Helena Musilová, kurátorka sekce Partitury v českém umění po roce 1964

Lenka Pastýříková, kurátorka sekce Abstraktní umění a barevná hudba

Olga Uhrová, kurátorka sekce Kubismus a hudba

Jakub Potůček, kurátor architektonické sekce výstavy

Jolana Havelková, spoluautorka vystaveného díla Návrh na změnu partitury, 2010–2013

Jiří Suchánek, autor vystaveného díla Echo Koridor – zvuková instalace k obra­zu Františka Kupky „Klávesy piana – jezero“, site specific instalace pro výstavu Vivat musica!, 2014

Michal Kindernay, autor vystaveného díla Zvuková mapa Prahy, 2014

Vladimír Havlík, autor vystavených hudebních objektů, fotografických body­partitur, performací a autorské knihy

Kolokvium pořádá Národní galerie v Praze ve spolupráci s Ústavem pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za podpory Grantové agentury Univerzity Karlovy v Praze.

 

profily účastníků:

MgA. ZDENĚK BARTOŠÍK

Absolvoval studium na hudební fakultě AMU v Praze u Ivany Loudové. V současné době je studentem doktorské­ho studijního programu na HAMU u doc. Hanuše Bartoně. Získal druhou cenu v Mezinárodní skladatelské soutěži u příležitosti 100. výročí narození Miloslava Kabeláče a Oliviera Messiaena za skladbu pro sólový klavír Images, dále druhou cenu za Pět miniatur pro klavír a třetí cenu za Kaligramy v A tempo Competition 2008 a další ocenění. Jeho skladby premiérovali Komorní filharmonie Pardubice, Jihočeská komorní filharmonie a Moravská filharmonie Olomouc i řada sólistů.

Mgr. et MgA. OLDŘICH BYSTŘICKÝ

Lektor a kurátor pro vzdělávání ve Sbírce moderního a současného umění NG, kde garantuje koncepci a realizaci vzdělávacích programů s výtvarnými aktivitami a za použití nových médií. Koncipuje interaktivní studia a výtvar­né dílny ve spolupráci se současnými umělci, specializuje se na zprostředkování umění a architektury 20. století. Absolvoval studium na KVV Pedagogické fakulty University Palackého v Olomouci a malířství u Petra Veselého a Tomáše Lahody na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Věnuje se volné tvorbě – kresbě, malbě, performance či vytváření objektů a instalací. Jako člen občanského sdružení Výlet spolupracoval na přípravě a realizaci site-specific akcí pro veřejnost v boskovické židovské čtvrti (2011, 2012) a na programu a koncepci oživení unikátního modernis­tického kolektivního domu v Litvínově v rámci akce Koldům (2013).

Mgr. JOZEF CSERES

Přednáší estetiku a filozofii umění na Univerzitě Komenského v Bratislavě a Masarykově univerzitě v Brně. V centru jeho výzkumného a teoretického zájmu jsou problémy umělecké reprezentace a symbolizmu, strukturální vztahy mezi hudbou a mýtem, intermedia a multimédia a experimentální a improvizovaná hudba. Je autorem několika knih a množství studií, esejů, článků, recenzí a překladů, je aktivní také jako kurátor a vydavatel. Pod uměleckým jménem HEyeRMEarS často balancuje na hranicích mezi diskurzivními a nediskurzivními způsoby vyjádření a mezi uměním a hrou, vytvářeje performance, instalace, audiovizuální asambláže a různá intermédia. Od 90. let realizuje svůj projekt „Hermovo ucho“, jenž nabyl mnoha rozličných forem a výstupů: výstavy, instalace, performance, publikace.

PhDr. MARTIN FLAŠAR, PhD.

Odborný asistent Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity v Brně. Mezi jeho specializace patří soudobá hudba a média, multimédia a elektroakustická hudba. V roce 2010 získal Ph.D. kvalifikaci na základě disertační práce „Le Corbusier, E. Varèse, I. Xenakis: Poème électronique (1958). Fakta, kontexty, interpretace.“ Je spoluautorem několika monografií zaměřených na současnou audiokulturu ve střední Evropě a na vztahy mezi uměním a vědou (například Der Osten des Westens: Elektroakustische Musik in der Tschechoslowakei von 1948 bis 1992. In: Sound exchange: experimentelle Musikkulturen in Mitteleuropa. Saarbrücken: PFAU Verlag, 2012). Je dlouhodobým spolupracovní­kem Českého rozhlasu 3, odborných časopisů a novin. Jako houslista je jedním ze zakládajících členů Indigo Quartet (Brno) a člen několika barokních hudebních souborů (Serpens Cantat, Musica Poetica ad.).

Ing. MILAN GUŠTAR, Ph.D.

Organolog, skladatel, konstruktér elektronických a elektroakustických zařízení a programátor. Zabývá se interdis­ciplinárním výzkumem na pomezí vědy, techniky a umění, především matematickými principy v hudbě, elektro­nikou, informatikou, aplikovanou matematikou. Matematické principy, mikrotonalitu, algoritmické postupy a soni­fikaci využívá také při vytváření svých hudebních kompozic a zvukových a multimediálních instalací. Věnuje se návrhu, vývoji a zakázkové výrobě elektronických a elektroakustických zařízení a hudebních nástrojů, multimedi­álních a interaktivních systémů, záznamu a zpracování zvuku a tvorbě počítačových programů. Specializuje se na spolupráci s umělci v oblasti nových médií. Je autorem obsáhlé knihy Elektrofony o elektromechanických a elektro­nických hudebních nástrojích.

Doc. VLADIMÍR HAVLÍK

Autor happeningů, land artových a body artových realizací, performer, tvůrce vizuální poezie (včetně objektů), autor­ských knih, instalací, malíř, kreslíř, grafik v oblasti nových médií, spisovatel, pedagog.

MgA. JENIFFER HELIA DE FELICE

Asistentka Tomáše Rullera v Ateliéru performence FaVU, performerka, multimediální umělkyně, kurátorka a hudeb­nice. Narodila se a studovala v New Yorku, kde získala titul BA na New York College, od roku 1993 žije v Brně, kde spolupracuje se skupinou „KRRAAKKK“. Absolvovala AP FaVU v roce 2004 s prací „Miven cin“ a web-projektem „Para-site“, prezentuje se samostatně i kolektivně, doma i v zahraničí, pracovala v Media-archivu FaVU a spoluorganizovala výstavy Hi-tech/umění.

Mgr. MAREK HLAVÁČ

Absolvoval dějiny umění na FF UK, studuje v ateliéru Intermédia 3 na AVU; pracuje především se zvukem, který použí­vá jako materiál v kolektivních performancích, instalacích a site-specific projektech. Zkoumá možnosti participace za použití nejjednodušších prostředků, které má každý při ruce, i zvuku v hraničních oblastech vnímání.

Mgr. JITKA HLAVÁČKOVÁ

Doktorandka Ústavu pro dějiny umění FF UK a kurátorka Galerie hlavního města Prahy. Zabývá se zejména uměním druhé poloviny 20. století, formami zobrazení zvuku a principy náhody v dějinách výtvarného umění.

MgA. MARTIN JANÍČEK

Zvukový umělec, sochař a hudebník. Od r 1991 zkoumá akustické kvality různých materiálů a tvoří vlastní hudební nástroje, interaktivní zvukové objekty, instalace. Účastnil se řady výstav mapujících hranici mezi výtvarným a zvu­kovým uměním: Tvary tónů, Symposia Hermit v Plasech, Orbis Fictus, Jitro Kouzelníků, Expo 2005 – Japonsko, Na počátku bylo ticho. Od r. 1998 spolupracoval s o.s. mamapapa na site –specific projektech v netradičních prosto­rech a podílel se na řadě významných mezinárodních projektů: Srdce PQ, Industriální safari Kladno, Proroci písma, Phonart. Vytvořil kompozice prezentované na ČR3 – Vltava – Radiocustica a Kunstradio Wien. V současnosti se zabý­vá možnostmi a funkcemi využití prostorové akustiky a zvukem v architektuře. www.m-janicek.eu

MgA. MICHAL KINDERNAY

Intermediální umělec, který pracuje s interaktivními propojeními zvuku, obrazu a dalších vstupů, v prostředí nejen počítačových aplikací. Jeho dílo zahrnuje videa, performance, instalace. Absolvoval studium v ateliéru Video u Petra Rónaie, poté v Centru audiovizuálních studií FAMU v dílně Miloše Vojtěchovského. Spolupracuje s celou řadou uměl­ců a uměleckých kolektivů v mezinárodním kontextu. Působí jako jeden z kurátorů v galerii školská 28.

Mgr. JOHANKA LOMOVÁ

Historička umění, asistentka na VŠUP v Praze a redaktorka v časopisu Art&Antiques. Zabývá se dějinami českého poválečného umění v širším geografickém kontextu.

Doc. MICHAL MURIN, ArtD.

Vedoucí Ateliéru digitálních médií na Fakultě výtvarných umění v Banské Bystrici, vedoucí ateliéru Nových médií na Fakultě umění Technické univerzity v Košicích. K jeho pedagogickým projektům patří festival DigiVAF(ex) organi­zovaný v létech 2004–2011. Spolu s Milanem Adamčiakem a Petrem Machajdíkem je zakladatelem Společnosti pro nekonvenční hudbu a zakládajícím členem hudebního souboru Transmusic comp. v Bratislavě. Spoluvytváří časopis Profil současného výtvarného umení, umělecký časopis ENTER a připravil několik publikací o současném umění. Je autorem desítek performancí, věnuje se sound artu, novým médiím, objektům a instalacím. Spolupracoval s Rosem Bolleterem, Milanem Adamčiakem, Jozefem Cseresem, Bobem Ostertagem, Philem Niblockem, Jonem Rosem, Otomo Yoshihidem a Stano Filkem. V roce 2013 připravil publikaci Archív III – NOTY, notace a grafické partitúry Milana Adamčiaka.

Mgr. HELENA MUSILOVÁ

Ředitelka Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze, věnuje se českému a středoevropskému umění 20. století, zejména situaci na výtvarné scéně 70. a 80. let, s akcentem na výměnu a pohyb názorů a inspirač­ních zdrojů v nesvobodném prostoru období tzv. normalizace. Vedle toho se zabývá fotografií, zejména v kontextu volného výtvarného umění. Působí jako odborná asistentka na Katedře fotografie FAMU v Praze, kde přednáší teorii a dějiny fotografie a organizuje výstavní program Katedry. Je spoluorganizátorkou a hlavní kurátorkou fotografické­ho festivalu Funkeho Kolín.

MgA. MICHAL NEJTEK

Doktorand oboru Kompozice a teorie kompozice na JAMU, klavírista, skladatel a dramaturg orchestru AGON. Absolvoval Konzervatoř v Teplicích (klavír) a Hudební fakultu AMU v Praze (skladba). Píše symfonickou i komor­ní hudbu, věnuje se scénickým projektům (např. Lamenti). Obdržel objednávky na nové kompozice od festivalů Donaueschinger Musiktage, Varšavský podzim a Klangspuren. Spolupracuje se skupinou The Plastic People Of The Universe (Obešel já polí pět, Pašije, Vlaková opera). Hraje na klavír a klávesové nástroje v souborech AGON, Face Of The Bass a David Koller Band. Věnuje se i hudbě pro divadlo (Arnošt Goldflam, Jiří Ornest, Jana Svobodová atd.). Učil na Konzervatoři v Teplicích (hudební teorie, korepetice) a nyní učí na VOŠ Jaroslava Ježka dějiny jazzu. Spolupracuje s časopisem Harmonie.

Mgr. VIKTOR PANTŮČEK

Asistent a pedagog Ústavu hudební vědy FF MU. Zabývá se studiem české hudby 2. poloviny 20. století, součas­né kompozice, mezními druhy umění a kulturně společenskými aspekty umělecké tvorby v totalitních systémech. Zpracovává archiv brněnské odbočky SČS pro hudební oddělení MZM v Brně. Je tajemníkem Mezinárodního hudeb­ně vědného kolokvia Brno (2003–2008) a členem výboru České společnosti pro hudební vědu. Spolupracuje na dramaturgii a pořadatelství hudebně-kulturního programu oddělení dějin hudby MZM a Domu umění. Je členem dramaturgické rady Moravského podzimu – hlavní dramaturg pro rok 2010 a členem dramaturgické rady Filharmonie Brno.

Mgr. JAKUB POTŮČEK

Kurátor sbírky architektury Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze. Absolvoval studium na Katedře teorie a dějin výtvarných umění FF UP v Olomouci s tématem Architektura a urbanismus Hradce Králové 1895–1950. V letech 2002–2012 byl kurátorem sbírky architektury v Muzeu umění Olomouc. Je doktorandem VŠUP v Praze a stálým spolupracovníkem časopisů Architekt, Ad architektura, Listy a www.archiweb.cz.

MgA. JAROSLAV ŠŤASTNÝ, Ph.D.

Pedagog a vědecký pracovník Katedry kompozice a dirigování Hudební fakulty JAMU v Brně. Býval též rozhlasovým hudebním režisérem, pracoval v Českém hudebním fondu a v České televizi, v letech 1993–2009 byl dramaturgem festivalu Expozice nové hudby. Hraje na klavír mj. v souborech Peter Graham Trio, New Jazz Trio, Rod Paton and Friends a Duo Palagraccho. Intenzívně se zabývá hudební tvorbou – zpravidla pod pseudonymem Peter Graham. Jeho skladby pravidelně a s velkým ohlasem zaznívají na koncertech soudobé hudby Česku i v zahraničí. Pravidelně přispívá do odborných časopisů a je autorem několika monografií. Je autorem řady vizuálních partitur.

Mgr. MILOŠ VOJTĚCHOVSKÝ

Zabývá se teorií a dějinami kultury a technologie, hudbou, výtvarným a zvukovým uměním, ekologickým využi­tím rádiosignálu, dějinami kybernetiky, lokativními médii a komunitními kolaborativními projekty. Byl iniciátorem a spoluautorem multimediálního projektu Orbis Pictus Revised pro ZKM Karlsruhe. Devět let organizoval residenční projekt a symposia Nadace Hermit a Centrum pro Metamedia v klášteře Plasy. Pracoval jako kurátor Sbírky moder­ního a současného umění NG v Praze a jako kurátor programu Mediaartlab v Sorosově centru současného umění. Udržoval experimentální komunikační síť, Radiojeleni.cz a LemurieTAZ. Působil jako pedagog na FaVU VUT v Brně, v současné době v Centru audiovizuálních studií FAMU a v Institutu intermedií v Praze.