Artalk.cz ve spolupráci s Národní galerií představuje návrhy ze soutěže na projekt pro Československý pavilon v rámci výtvarného bienále v Benátkách v roce 2015.
V rámci této spolupráce bude také uskutečněna veřejná diskuze nad tématem uměleckých soutěží v nadregionálním měřítku, jejichž výsledky budou následně brány v potaz při dalších ročnících bienále.
Vzhledem k nikoli zcela konkretizovaným parametrům zadání soutěže mají jednotlivé projekty jak výrazně odlišný rozsah, tak je u nich rozdílně kladen důraz na jednotlivé požadavky (popis projektu, ekonomická rozvaha, harmonogram provedení), včetně doprovodných vizuálních materiálů. Díky této nepřesnosti, které se chce Národní galerie dle slov jejího nového vedení pro příští ročníky vyhnout přesně zadanými obsahovými náležitostmi, se návrhy pohybují na škále od ručně psaného dopisu až po precizně připravenou publikaci upravenou grafickým designerem, doplněnou plnohodnotnými vizualizacemi, v některých případech dokonce fyzickým modelem pavilonu.
Pro tento seznam jsme použili udáje pouze z oficiálních přihlášek zadaných Národní galerií, nikoli ze samotných návrhů. Podle toho se i liší rozsahy a obsah jednotlivých přidaných anotací, neboť k nim aplikanti přistoupili odlišným způsobem. Někteří pouze shrnuli médium své prezentace, jiní neuvedli žádné údaje, další předložili plnohodnotné anotace.
Pořadí projektů vychází z termínu odevzdání návrhu, tedy č. 1 = první odevzdaný projekt, atd.
Respektujeme zároveň přání některých aplikantů jejich projekty nepublikovat, v takových případech uvádíme pouze název projektu a jméno aplikanta, bez obrazového materiálu.
Za každý projekt byla zvolena jedna ilustrační vizualizace, byla-li k dispozici.
______________________________________________________________
1. HIC SUNT LEONES
kurátor: Ondřej Chrobák
umělci: David Böhm, Jiří Franta
anotace: Umělecká dvojice David Böhm – Jiří Franta se rozhodla strávit v naprosté izolaci tři týdny svého osobního i tvůrčího života v Česko(slovenském) pavilonu v Benátkách. Projekt speciálně koncipovaný pro bienále navazuje na dlouhodobě rozvíjenou uměleckou agendu dua Böhm – Franta. V jejím ohnisku je kresba, respektive zkoumání a překračování možností a limitů tohoto bazálního uměleckého média. Významný segment jejich aktivit posouvá kresbu, možná přesněji kreslení, k procesuálním a performativním strategiím. Pole dvourozměrné kresby bývá v jejich tvůrčí praxi často rozšířeno o další dimenzi, kterou je čas. Nejedná se vždy jen o konkrétní časový interval, po kterou trvá fyzický akt kresby, ale v mnoha případech o delší časový úsek, v němž se odehrává akce, během něhož se s přestávkami vrství aktivně i pasivně sbírané podněty a informace průběžně interpretované či dokumentované kresbou. V nejnovější práci pro Benátské bienále bude právě trvání, působení a prožívání času tvořit půdorys projektu. Kresba bude ve vztahu k času používána v širokém poli možností, od jeho “exaktního” záznamu, až po formy jeho krácení a zabíjení.
______________________________________________________________
2. Klíče od klubovny
kurátor: Pavlína Morganová
umělci: Pavla Sceránková, Dušan Záhoranský
anotace: Jaké to je, dostat klíče od klubovny? A co když je tou klubovnou majestátní československý pavilon v Benátkách? Po dlouhé mírné zimě se otevře s nápisem Cecoslovacchia, dovnitř prostoru zavane průvan a začnou se dít nečekané věci. Tenisový kurt se posune na zeď až ke stropu pavilonu. Trenažéry samy se sebou hrají tenisová zápas. Průvan roztočí kartáče s monumentální tenisovou trofejí lemující vchod. Divák vstupuje do překvapivého prostoru, kde je možné si hrát, dívat se a objevovat.
Pavla Sceranková a Dušan Zahoranský se dlouhodobě zabývají zákonitostmi percepce, kinetickými a intermediálními možnostmi současného sochařství. Pro československý pavilon v Benátkách vytvořili sofistikovaný environment, jež spojuje instalaci (posunutý kurt s kinetickou sochou) a projekci videoperformancí pod hledištěm. Spojujícím architektonickým prvkem je hlediště-objekt, jež zároveň zastínění pro projekci videí. Instalaci doplňují samostatně stojící kinetické objekty. Vše je jakoby posunuté, v normálních podmínkách nemožné, přesto reálné. Ústředním tématem celého environmentu je tenis, jež je však přes svou prvolánovou atraktivnost, představen spíše v archetypální rovině jako symbol zápasu nebo hry a skrze videa posunut do dalších sociálních a konceptuálních rovin.
Projekt počítá se specifickou situací v Giardini, kdy prezentace v národních pavilonech přebíjejí svou intenzitou jedna druhou. Záměrně vyvažuje zájmy odborného publika a většinového diváka. Konceptuálně totiž rozvíjí současné trendy sochařství, které se otevírá intermédiím, akci a specifické práci s prostorem, zároveň však představuje spektakulární podívanou, jež zaujme i běžného diváka, který si navíc může projekt asociovat s československým tenisem.
Projekt je připraven jako komplexní příběh vážící se i k některým lokálním tématům spojeným s Benátským bienále. Je provokativní odpovědí na otázku, jak adekvátně reprezentovat obě výtvarné scény bývalého Československa v jediném prostoru. A samozřejmě, jak obstát v konkurenci ostatních pavilonů, jež často disponují několikanásobným rozpočtem.
______________________________________________________________
3. TERRARIUM
kurátor: Ludvík Hlaváček
umělec: Petr Nikl
spolupráce: Karla Hlaváčková
anotace: Procesuální instalace s otevřeným vývojem. Proměnlivé pole, jehož kresbu určují stopy robotických brouků. Permanentní performance autora, nebo jeho zástupce, v roli pastevce a zároveň obsluhovatele a kurátora robošvábů. Participační projekt, provokující imaginaci diváků. Možnost fotografického snímání detailů kresebné krajiny, vytvářející nahodilé konstelace tvarů. Časosběrné vrstvení stop, produkujících stálou proměnu.
______________________________________________________________
4. Já
kurátor: Fedor Blaščák
umělec: Tomáš Svoboda
anotace: Cca desetiminutová nenarativní videoprojekce v anglickém jazyce.
______________________________________________________________
5. Angeli archangeli defensores nostri
kurátor: PhDr Jana Potužáková
umělec: Josef Haring
anotace: Vizuální pendant k Elegiím z Duina.
______________________________________________________________
6. Dům se dvěma vchody
kurátor: David Korecký
umělci: Alena Kotzmannová, Daniel Pitín
anotace: Projekt je inspirován Bachelardovou představou nespojitého času vždy nových počátků. Je metaforou věčného návratu, toku času, opakování historie a zároveň touhy po obnově a nalezení nových přístupů po zkušenosti z předchozích selhání.
Do pavilonu návštěvníky navádí organismus potrubí, který intervenuje i do okolí, přivádí do pavilonu mořskou vodu, která se druhým koncem opět vrací zpět. V další části prostoru probíhá prolínání obrazů, fotografií a různých instalačních prvků s odkazy k pohnutým historickým událostem 20. století, reprezentujícím selhání pravidel, institucí, společnosti.
Společný projekt tří autorů vznikal v diskuzi jako site-specific dílo. Instalace je navržena tak, aby zachovala ráz funkcionalistické stavby a přitom vytvořila nové prostorové koncepty.
______________________________________________________________
7. O konstrukci absolutna
kurátoři: Mrg. Edith Jeřábková, Prof. JUDr. Jiří Přibáň, DrSc.
umělci: Rafani (Zuzana Blochová, Jiří Franta, David Kořínek, Marek Meduna, Luděk Rathouský)
anotace:
Jeden subjekt
S číslem jedna bude spojen sám divák procházející expozicí.
Dvě možnosti
Každý zdroj světla vytváří stíny a mnohými zly mizí i mnohá dobra. Tuto část instalace bude tvořit obrazový diptych černého a bílého kruhového monochromu, spojeného zády k sobě konstrukcí, který bude situován do středu místnosti. Nástroje i diváci budou kroužit kolem něho.
Tři nástroje
Tento oddíl se bude skládat ze tří soch (nástrojů), které budou v průběhu výstavy kroužit prostorem po jim určených eliptických dráhách. Dráhy budou drobnými zavěšenými kolejnicemi. Socha bude připevněna k elektromotoru a ten převodován tak, aby se objekt pohyboval velmi pomalu, i když osa motoru se bude otáčet v běžných otáčkách. Efekt by měl být podoben letu kolibříka. Syntax nástrojů se tak bude neustále proměňovat. Každá ze soch by měla odkazovat k sebeurčení subjektu ve smyslu otázek: Kdo jsem? Ke jsem? Kdy jsem?
Čtyři příklady
Poslední částí budou čtyři vzájemně synchronizovaná videa, v každém z nich bude probíhat odlišný děj, ale sestřih a souslednost jednotlivých částí se budou vzájemně shodovat. Každé video se bude vztahovat k jedné z kardinálních ctností (moudrost, spravedlnost, statečnost, mírnost). Ctnosti budou představeny čtyřmi různými způsoby (doslovný, alegoricky-filosofický, hermeneutický, metafyzický), které budou za sebou následovat. Videa se budou ve vybraných okamžicích propojovat ve zvukové stopě. Například: protagonisté videí začnou ve shodném okamžiku zpívat tón a společně se propojí v akordu. Počítáme, že jednotlivá smyčka by měla mít cca 5 minut. Některé části budou stylizované (animace, odkazy k ikonografii a dějinám malířství), jiné méně – ty budou pracovat s prostým záznamem a akcentováním média performance.
______________________________________________________________
8. Paměť
kurátoři: Patrik Hábl, Norbert Schmidt
umělec: Norbert Schmidt
spolupracující: Doc. PhDr. Tomáš Petráček PhD.,ThD., historik; Mgr. MgA. Michal Rataj, PhD., hudební skladatel
anotace: Instalace PAMĚŤ vytváří jednoduchými prostředky z Československého pavilonu jakýsi univerzální památník, místo k zastavení, prostor, který otevírá člověka k promýšlení témat, která ho přesahují. Už samotná existence Československého pavilonu v Benátkách odkazuje přece k něčemu, co už neexistuje. Instalace však není věnována jedné události, spíš jde o vytvoření jakési rezonanční nádoby, jejíž obsah se aktivuje obsahy, s kterými konkrétní návštěvník vstoupí.
______________________________________________________________
9. TESERAKT
Některé méně pravděpodobné jevy kvantové geometrie
autoři projektu: Michal Nesázal, Simona Vladíková
anotace: TESERAKT / TESSERACT / světelný objekt, zobrazující některé méně pravděpodobné jevy kvantové geometrie na příkladu TESERAKTU – hyperkrychle. Pomocí postupného rozsvěcování sestav světelných linií, které tvoří kostru matematického objektu 8-mi nadstěnu, TESERAKTU, budou demonstrovány možnosti nahlížení spektra prostorových dimenzí od 1D po 5D. Naše smysly jsou sice uzpůsobeny pouze pro vnímání 3D a času, ale iluzorní znázornění 4D a 5D, které nám objekt TESERAKTU umožňuje, inspiruje naši představivost k novému nahlížení na základní principy fungování Universa.
______________________________________________________________
10. Výstava jako organismus
kurátorky: Noemi Smolik, Gabriela Garlatyová
spolupráce: Anna Bartuszová, Veronika Bartuszová
anotace: Prezentace umění Marie Bartuszové na mezinárodní úrovni a zařazení umělkyně do kontextu českého umění. Koncepce výstavy vychází ze záměru umělkyně Marie Bartuszové vytvořit výstavu jako jeden celek – organismus. Výstava prezentuje výběr z důležitých sochařských prací Bartuszové – sádrových a hliníkových haptických skládaček a sádrových reliéfů, instalací a objektů.
______________________________________________________________
11. Performades
autor: MgA. David Helán
anotace: Cílem projektu Performades bude povýšení performativních pomůcek na plnohodnotný artefakt. Presentace bude doplněna názornými solo-performativními vstupy ve týdenním intervalu, dodávajícím vystaveným objektům na přidané hodnotě živého představení, následně znovu přehrávanými ze záznamu. Každé z vystoupení bude vázáno na uvedení formou přenosu rozehrávajícího se hudebního souboru Národního divadla v Praze v reálném čase.
______________________________________________________________
12. NUMERO
autorka: Lucie Svobodová
anotace: Interaktivní instalace Numero má vzhled tradiční obrazárny. Součástí je šest velkoplošných obrazů a dva kusy měkkého nábytku k usednutí. Po dosednutí do křesla měkký hlas začne odříkávat čísla různého druhu. Čísla mají několik významů, základem je princip, kterým jsou obrazy tvořené a který vyjadřuje i způsob současného vnímání světa. Více skryté jsou i další významy čísel. Instalace nejen využívá prostorové hranice pavilonu, ale přímo z ní vychází a i obsah obrazů koresponduje s interiérem a řešením pavilonu.
Klíčová slova: matematika, řád, napětí, barvy, světlo.
______________________________________________________________
13. “Portrait of Photograph” 1815 – 2015
kurátor: Ben Tufnell
umělec: Hynek Martinec
spolupráce: Matt Watkins, Petr Nedoma, James Putnam, Quinn Jacobson
anotace: Ukázat vztah obrazu a fotografie, vzájemné ovlivňování až po digitální dobu. Součástí intalace budou obráceně instalované obrazy. V panelu bude zabudována čočka (optika), přes kterou bude možné pozorovat instalaci ve správné poloze (Camera obscura).
______________________________________________________________
14. Mayere, nemáš slovo!
První zasedání Ústavodárného říšského sněmu, rakouské říšské rady, Sněmu království českého, Národního výboru československého, Národního shromáždění československého, Národního shromáždění republiky Československé, Snemu Slovenskej republiky, Slovenské národné rady, Prozatímního Národního shromáždění republiky Československé, Federílního shromáždění Československé socialistické republiky, ČEské národní rady, Národní rady SLovenskej republiky a Parlamentu České republiky.
kurátor: Viktor Čech,
umělci: Markéta Magidová, Jan Pfeiffer
spolupráce: Tereza Indráková
anotace: Výstavní projekt Mayere, nemáš slovo! pro Benátské bienále výtvarného umění se zaměřuje na politickou rétoriku napříč historickými obdobími různých státních uspořádání, které se vyskytovali na území českého státu za posledních zhruba dvě stě let. Tento vzorek proměnlivé národní identity slouží jako ukázka obecnějších a širších problémů mocenských struktur, zejména vztahu závislosti některých sociálních skupin či fenoménů na vládnoucí garnituře. Komplexní instalaci v pavilonu bude dominovat prostorové schéma parlamentních lavic a video promítané na jejich dno. Ve filmu bude lineární časová osa dějin komprimována do jednoho zasedání všech vládních shromáždění, které zde v daných obdobích působily. Jejich promluvy jsou vybrané z historických dokumentů: ze stenografických zápisů jednání všech výše zmíněných vlád. Archonologická diskuze historických postav politiků bude ve filmu znázorněna kombinací taneční choreografie a mluveného slova. Pro instalaci, stejně jako film, je zásadní element pohybu. Procesuální prvky v rétorice odhalují ideologii, pohyb zmrazený ve skulpturálním provedení vytváří z hmoty záznam děje.
______________________________________________________________
15. Stanislav Kolíbal
„Přihlašuji se do výběrového řízení na 56. Bienále výtvarného umění v Benátkách. Můj koncept by se opíral o realizaci monumentálních kreseb na stěnách pavilonu tak, jak jsem si je vyzkoušel v Galerii “S” (Z. Sklenáře). Realizace by proběhla ve spolupráci s umělci Petrem Písaříkem a Karlem Štědrým. Tyto kresby by doplňovala řada reliéfů, at už Bílých (150 x 108 cm), nebo nejnovější řady černobílých z letošního roku. V prostoru by mohla být použita některá z mých Staveb, anebo zcela nový objekt navržený pro tento prostor. Záleželo by na prostorových možnostech a podmínkách. Pokud by šlo užít něco z vývojových etap, pak by šlo o ukázky Bílých kreseb z konce 60. let, jak je připoměla MoMA v New Yorku na výstavě Transforming Chronologies (2006) spojena se sympoziem o kresbě. Nebo něco z mých plastik vybraných pro výstavu v Jewish Museum (N.Y.) tohoto roku na výstavě Other Primary Structures.
Stanislav Kolíbal“
______________________________________________________________
16. MÍSTO PŮSOBENÍ
kurátorka: Květa Čulejová
autoři: Ivo Kraml, Marcela Vichrová
umělci: Mariana Alasseur, Milan Doubrava, David Bartoň, Marcela Vichrová, Franceska Goméz Vichr, Jáchym Bartoníček/ Simona Krausová/ Jindřich Lerch/ Jindřich Štreit
spolupráce: MgA. Jan Látal, doc. PhDr. Jaroslav Vančát, Ph.D.
anotace: Projekt hledá pomocí vizuálních médií odpovědi na otázky těžiště, podoby a vztahů napříč generacemi, obory a žánry současného uměleckého (výtvarného) prostředí v ČR.
______________________________________________________________
17. Galleries Tour Box
kurátor: Tomáš Skalík
umělec: Tomáš Skalík
Projekt je založen na softwarovém propojení pohybu návštěvníka prostorem pavilonu a proměnlivé projekce fotografií vstupů do československých galerií, zabývajících se soudobým vizuálním uměním. Představuje návštěvníkovi možnost vygenerovat si vlastním konkrétním pohybem-cestou jednu galerii, kterou virtuálně navštíví.
______________________________________________________________
18. Koberec
kurátor: Martin Dostál
umělec: Prof. Ak. Soch. Michal Gabriel
anotace: vystavení soch
____________________________________________________________
19. Jazyk Abstrakce Poesie
kurátor: Pavel Vančát
umělec: Jiří Thýn
spolupráce: Petr Borkovec (poesie), Ondřej Malý (architektura), Adéla Svobodová (grafika)
anotace: Projekt Jazyk Abstrakce Poesie pro český pavilon na Benátském bienále se zaobírá současným vizuálním i lingvistickým jazykem v nejširším slova smyslu jako základním předpokladem komunikace a kultury. Výsledná podoba projektu se snaží akcentovat problematiku globální modernistické vizuality právě v kontrastu k lokální nepřeložitelnosti speciálních jazyků.
Celá instalace pavilonu má formu prostorově-zvukové koláže, propojující dvě protichůdné, avšak doplňující se polohy: abstraktní kompozice využívající fotografii a trojrozměrné instalace na jedné straně jako poukaz na jazyk, který je univerzálně kodifikovaný bez pevných pravidel, a na druhé straně český jazyk jako z globálního hlediska marginální uzavřený systém, v perspektivě národně definovaného bienále záměrně redukovaný na pouhou audiální a expresivní stránku.
______________________________________________________________
20. Habitus Arta Esplorados (HAE)
kurátor, autor: Vít Havránek
______________________________________________________________
21. SUREREAL
kurátor: Jan Kratochvil
umělec: Antonín Jirát
anotace: Jedná se o site-specific instalaci
______________________________________________________________
22. ICO_SUN
kurátor: Pavel Sedlák
autoři: Amar Mulabegovič, Martin Pošta
umělci: Amar Mulabegovič, Dna Gregor
spolupráce: The Macula
anotace: Světelná instalace pracující se slunečními paprsky jako uměleckým dílem.
______________________________________________________________
23. Květiny déšť nikdy nepokřiví/ Flowers Never Bend With the Rainfall
kurátor: Jan Kratochvil
umělci: Aleksandra Vajd&Hynek Alt
anotace: Konflikt označujeme jako univerzální model komunikace, definujeme jeho hranice na půdorysu Československého pavilonu v Benátkách. Ryze subjektivní vize se překrývá s obecně konvencionalizovanými parametry společenské úmluvy. Projekt Aleksandry Vajd a Hynka Alta v otevřeném dialogu s Jenem Kratochvilem odhaluje, že nejen Coca-Cola má globalizovanou a nadčasovou platnost.
______________________________________________________________
24. Transpozice a konfigurace
kurátor: Mgr. Kamil Nábělek
umělec: doc. M. A. Jan Stolín
spolupráce: Ing. Richard Charvát Ph.D., Marek Hadáč
anotace: Projekt Transpozice a konfigurace Jana Stolína je instalací sestavenou z různě velkých kvádrů a hranolů, které vytváří jednoduchou prostorovou minimalisticky cítěnou kompozici. Instalace má samostatné výtvarné kvality, zároveň má však specifické téma: rozvržení a proporce jednotlivých prvků mají evokovat soubor galerijního fundusu, který je tematizován jednak sám o sobě, jednak je míněn jako svého druhu expozice “nepřítomných soch”. Ona nepřítomnost exponátů se stává podnětem k svébytné interaktivní audioinstalaci. Uvnitř každého soklu je umístěn ventilátor a další zdroj zvuku s počítačově upravenými nahrávkami proudění vzduchu, lidského hlasu a hudebních sekvencí. Pohybem ruky nad soklem je aktivována fotobuňka, která spíná zvukovou stopu – cítíme proud vzduchu a slyšíme k tomu příslušný zvuk. Repertoár zvuků sahá od lehkých atmosferických tónů až k hlubokým takřka industriálním zvukům, jejichž rezonanci můžeme proprioceptivně cítit uvnitř těla. Diváci procházejí soustavou soklů a mohou zakoušet proudění vzduchu jako stopu nepřítomných děl a imaginativně si je evokovat pomocí zvukových analogií. Současně s tím však také vytvářejí proměnlivou zvukovou až hudební kompozici svébytných kvalit.
V projektu Transpozice a konfigurace jsou tak neustále rozehrávány a navzájem k sobě kontextuálně vztahovány základní konstitutivní komponenty instalace – složka vizuální a auditivní, smyslově-emotivní a metaforicko-konceptuální.
______________________________________________________________
25. Jak se staví ostrovy
kurátoři, autoři: Ladislava Gažiová, Alexej Klyuykov
anotace: Výstava prezentující kurátorský výběr ze sbírek Muzea romské kultury v Brně.
______________________________________________________________
26. LAST MINUTE (PRACOVNÍ NÁZEV)
kurátor: Dr. Andres Pardey
umělec: Kryštof Kintera
spolupráce: Richard Wiesner, Rastislav Juhás a další
anotace: Interiér pavilonu vytváří dojem jakési polámané surreálné krajiny. Prostorem spoře osvětleným vane vítr, poletuje umělý sníh, z barelu šíří se kouř ducha svatého a vůkol rozeznívá se zpomalené barokní lamento z tlampačů, za chvíli však exponenciálně zrychlená Hare Kršna mantra, poté kompilace výstražných signálů, jež vzápětí střídá nesnesitelně přeladěná odrhovačka “I can’t get no satisfaction”, aby ji hned vystřídal katalogický přednes zvukových projevů ptactva mírného podnebného pásu…
______________________________________________________________
27. Pavilon. Oči v masce se pohybují
kurátor: Terezie Nekvindová
umělci: Josef Bolf, Tomáš Džadoň
anotace: Projekt vychází z metafory kulisy, která se prolíná tvorbou obou autorů a současně symbolizuje město Benátky. V našem pavilonu se usadil sediment bienalozovaného světa umění i problematická otázka národní reprezentace. Pavilon chceme navrátit k bodu nula, proto jeho interiér necháme odpočinout. Ochranný obal Tomáše Džadoně s monumentální malbou Josefa Bolfa pokrývá celou budovu. Vše, co se mělo odehrát uvnitř, vyhřezlo ven. Zobrazené náměty pracují s celkovou atmosférou města. Důležitou roli hraje smyslový zážitek diváka a jeho pohyb kolem pavilonu. Výrazným vstupem do prostředí výstaviště vznikne vizuální dominanta s vrstvenou místní i časovou specifičností. Dílo je nepřenositelnou sochou i malbou, tematicky koreluje s géniem loci Benátek a zaniká s koncem výstavy. Součástí projektu je odborná kniha o nenaplněných ambicích pavilonu, včetně neuskutečněných projektů, která bude kriticky zkoumat jeho nedávnou historii a aktuální stav.
______________________________________________________________
28. Marie Blabolilová
kurátor: Lucie Šiklová
umělkyně: Marie Blabolilová
spolupráce: Vladimír Turner (film, instalace), Helena Šantavá (grafika), Jiří Laubner (instalace), Matěj Šatava (instalace)
anotace: “Obyčejná” výstava obrazů může být v určitém kontextu neobyčejná. Výstava obrazů Marie Blabolilové může uprostřed mumraje Benátského bienále zapůsobit jako “tichá bomba”. Projekt pro Československý pavilon Marie Blabolilové je zamýšlen jako monografická výstava obrazů skromné a přeci “ověřené”, významné a výrazné, charismatické osobnosti našeho současného výtvarného umění. Marie netvoří na objednávku, ale ze sebe. Obrazy vybrané pro bienále nevznikaly a nevzniknou primárně pavilonu na míru pavilonu. Záměrně zde nejde o důsledné site-specific. Výchozí je samo dílo a jeho působení na diváka. Mariina tvorba je aktuální v té nejčistší a nejryzejší podobě, spočívající ve schopnosti oslovit a probouzet bez podpírající či hrozící hole jakékoli ideologie. Samotná expozice vychází z architektury pavilonu, je založena na respektu jeho prostoru, spolupracuje s celkovým prostorem i jednotlivými detaily a architektonickými prvky, rozehrává hru mezi obrazy a terasem na podlaze pavilonu. Dokreslující dokumentární film je plánován beze slov, projekční plocha bude ideálně simulovat obraz.
Atmosféru zastavení a klidu podtrhuje mobiliář, který jako by spadl z Mariiných obrazů – stolek, křesílka, sofa… Reálné momenty z Mariiny ikonografie, místo k spočinutí a zamyšlení. Skrytou, avšak pro vnitřní přesvědčivost projektu bezpodmínečnou součástí je v souladu s Mariinou neokázalou osobností důsledná snaha o nízký rozpočet, eliminující vše samoúčelné a marnotratné.
______________________________________________________________
29. Nikoho nejmenujeme, každý ví, o kom je řeč
kurátorky: Zuzana Jakalová, Karina Pfeiffer Kottová
umělci: Aleš Čermák, Janek Rous
spolupráce: 0,5 studio (architektonická spolupráce), MgA. Jakub Kovářík (grafický design), MgA. Peter Demek (realizace objektů), MgA. Františka Lachmanová (realizace nástěnných maleb)
anotace: Projekt Aleše Čermáka a Janka Rouse se zaměřuje na jednotlivce lapeného do sítě tlaků na nekončící efektivitu a produktivitu, nekonečné toky online komunikace, a jejich vliv na fyzické tělo a manipulované pocity. Máme tendenci se na tok informací skrze některou ze současných technologií napojit ještě dříve, než se stihneme nasnídat a vyčistit si zuby. Zůstaneme doma nebo odejdeme do kanceláře, sdíleného prostoru, popřípadě kavárny a stále surfujeme na jedné vlně spolu s tisíci dalších uživatelů z rozličných oborů a sítí, akcelerujeme, a ve chvíli, kdy začíná být proud rychlejší než my, přispěchá na pomoc řada až lascivně navržených energeticko-psychologických injekcí: firemní jóga, protistresový čaj/ míček/ prášek, nebo rapidně se rozvíjející trh s “nápomocnými” aplikacemi, které lze synchronizovat v celém našem i-světě. Injekce zabírá, pokračujeme. Vyhoření si nepřipouštíme, nemoc je prohra a nebýt v síti je jako nebýt vůbec. Stress ball pro celý systém zatím nikdo nenavrhl.
Projekt se skládá ze dvou nedílných částí: samotné instalace, která pavilon přetváří ve specifické prostředí, a performativní roviny tzv. mikrosituací, které se zde během celé prezentace odehrávají. Instalace vizuálně reaguje na estetiku antistresových pomůcek, které jsou ve skutečnosti jen syntetickým placebem tlumícím pouze ty nejviditelnější příznaky produktivní choroby, bez ohledu na její příčiny. Prostor pavilonu na první pohled působí ukludňujícím, až meditativním dojmem: světlá borovicová podlaha kontrastuje s příjemnou, ale vysoce artificiální barvou stěn, na nichž jsou umístěny dvě velkoformátové schematické malby a několik objektů odvozených z antistresové aplikace Noisli.
______________________________________________________________
30. Protestní akce proti šikaně Čechy
kurátor, autor, umělec: David Bareš
anotace: Ve své instalaci vystavím roztrhanou knihu o českém akčním umění Pavlíny Morganové vyhozenou v odpadkovém koši.
______________________________________________________________
31. Verze: Apoteóza (Kde domov můj)
autor: Jiří David
kurátorka: PhDr. Katarina Rusnaková, Ph.D.
spolupráce: Prof. Jiří Přibáň, Jörg Heiser
______________________________________________________________
32. Dark Matters
kurátor: Otto M. Urban Ph.D.
umělec: David Černý
anotace: Multimediální instalace, projekce dokumentu, archivní a nalezené artefakty.
______________________________________________________________
33. Etický kodex nakloněné roviny
autoři: Rudolf Skopec, Ladislav Vondrák
anotace: Nakloněná rovina je místo, kde není jisté stát, kde není jisté být a kde jedinou jistotou je cesta dolů. Rozhodli jsme se český pavilon v Benátkách rozdělit právě takovou nakloněnou rovinou. Jsou rozhodnutí jednoznačná, v našem karteziánském smyslu horizontální a pak jsou ta společensky zajímavá, naléhavá, fatální, nelehká, nutno-zlá rozhodnutí, která jsou rozhodnutími na šikmé ploše. A pokud se věci ocitnou na šikmé ploše, zákonitě padají a nabývají důsledků, které nelze odhadnout (kontrolovat). Až se ocitneme na šikmé ploše, až se rozjede kotouč důsledků, teprve tehdy si uvědomíme, na jaké rovině jsme se to vlastně ocitli, ale to jsme již na konci a většinou zbaveni možností. Jsme lidmi s psí hlavou. Nerozhodujeme mezi dobrem, zlem, černou a bílou, člověkem a zvířetem, toto rozhodnutí bylo odebráno vykročením na šikmou plochu.
______________________________________________________________
34. Velký narativ aneb Posunul jsem nádobu a dál sbíral plody
kurátor: Wang Chunchen
umělec: Federico Díaz
spolupráce: Adam Kliment, Dimitri Nikitin, Jakub Jansa, Jan Kratochvil
anotace: Dva modely tvorby ve vzájemné komunikaci. Expresivita tahů štětcem lidskou rukou, plotrovací rozhraní s generativní dispozicí obohacování svých schopností na základě zkušenosti. Oba činí totéž, krok po kroku, člověk i stroj.
Projekt Federica Díaze ve spolupráci s renomovaným Pekingským kurátorem Wang Chunchenem pro Československý pavilon na Benátském bienále je nejen diskuzí o volbě mezi lidským a artificiálním, ale i mezi autentickým kulturně ukotveným uměním a jeho globálními formami.
______________________________________________________________
35. MEMENTO – Vzpomínky na nepoznaných
kurátor: Boris Kršňák
autoři: Peter Kalmus, Boris Kršňák
spolupráce: Patrik Kovačovský (architektura a grafický design), Jevgenij Iršai (hudební skladatel a klavírista), Eugen Nižňanský (historik)
anotace: Projekt Petra Kalmuse “Memento” je jeden velký monument – tichá vzpomínka na přibližně 70 tisíc obětí holocaustu, deportovaných z území Slovenska v letech II. světové války. Je to však zároveň i 70 tisíc minimalistických objektů . soch, říčních kamínků obalených do mosazného drátu. Meditativní vzpomínka na dílo vzniknuté podobně meditativně-mantrickým způsobem za období 20 let. K instalaci v pavilonu bude znít skladba ruského skladatele Jevgenije Iršaia “In memoriam” vytvořená právě k tomuto účelu.
______________________________________________________________
36. Coodrinates emergency
kurátor: Milena Kalinovská
umělkyně: Magdalena Jetelová
spolupráce: Ondřej Bělica, Jan Adamus
anotace: Do prostoru je vsazena neidentifikovatelná krajina. Filosofická rovina zpracování prostoru i sociologických aspektů: nahrazení lidské individuality číselnými kódy a ztráta uvědomění si místa skrze globální numerizaci polohy. Proměna osobních zkušeností na číselné seznamy vede k automatické ignoraci a k možnému vymazáni tohoto místa z mapy vesmíru. Zcizením prostoru vzniká nová a neobvyklá poetická výpověď, která inspiruje vnímavého diváka k přezkoumání hranic své vlastní percepce.
______________________________________________________________
37. Czech Light District
kurátor: Matej Šišolák
autoři, umělci: Matej Šišolák, Anna Igriciová
spolupráce: Aleš Souček (truhlářství), Marta Maštálková (grafik), Alžběta Janáčková (AV)
anotace: Fyzický kontakt je dnes dostupný “na zavolání”. Hledání protipólu, který je s to naplnit naše potřeby, jakožto fenomén dneška. Společnost se atomizuje, klade se důraz na soběstačnost a individualitu. Najít spřízněnou bytost je těžší než kdy dřív. Skutečné naplnění nahrazují krátkodobé vztahy – často vyjádřené čistě obchodní rovnicí. Pokud lze za peníze saturovat fyzické potřeby člověka, je možné nabídnout stejné naplnění pro případ duševního a intelektuálního strádání? Co všechno se dá dnes koupit?
Projekt, inspirovaný amsterodamským Red Light District, nabízí živou studii takových vztahů. Je odpovědí, nabídkou i experimentem v jednom a navíc záměrnou exhibicí zmíněných myšlenek. Kupte si hodinu a věnujte se svým zájmům a myšlenkám. Hledejte protějšek, který dokáže uspokojit vaše intelektuální i duchovní nároky.
______________________________________________________________
38. Event of Space
kurátor: Miroslava Hajek
umělec: Pavel Korbička
anotace: Světelná fyzicky přístupná “site specific” instalace, navržená pro celý vnitřní prostor Československého pavilonu v Benátkách, tvořená polykarbonátovými stěnami, které svoji strukturou rozvádí světlo do celého svého objemu a výstavního sálu. Instalace vymezuje pohyb návštěvníka, během něhož dochází nejen k rozostřování a zamlžování uvnitř se nalézajících reálných objektů, nýbrž svým aktivním pohybem návštěvník objevuje ireálné kinetické světelné jevy, které se stávají zdrojem jeho fyzické nerovnováhy.
