Na titulní stránku středočeského Deníku se dostala zpráva o auditu v GASKu, který na základě stížností některých krajských náměstků a bývalých zaměstnanců provede odbor kontroly a auditu Středočeského kraje. Hejtman Josef Řihák (ČSSD) ani radní pro kulturu Zdeněk Štefek (KSČM) o případném odvolání kritizované ředitelky Jany Šorfové zatím neuvažují: „Osobně jsem se byl v galerii podívat, mluvil jsem s paní ředitelkou i dotčenými osobami v okolí a připadá mi, že je to schopná ředitelka,“ uvedl radní Štefek.
V Národním muzeu současného umění v jihokorejském Soulu bude k vidění přehlídka českého malířství a sochařství z let 1905 – 1948, kterou připravila Národní galerie. Autorkami výstavy, jejíž vznik iniciovalo muzeum v Soulu, jsou Helena Musilová a Jienne Liu. Jedná se o nejrozsáhlejší prezentaci českého umění v zahraničí od roku 1989. Více v dnešním Právu.
Lidové noviny přinášejí výmluvnou reportáž o návštěvě Veletržního paláce, jejímž autorem je Pavel Klusák: „Když už jsme byli ve Veletržním paláci, chtěl jsem dětem ukázat legrační robotický hudební nástroj v koutku věnovaném hnutí Fluxus. Ale mechanická ruka se nad strunami nevrtěla. „Chybí tam baterka,“ řekla kustodka. Tehdy poprvé jsem si vzpomněl na cenu vstupenky (240 dospělý, 120 devítileté dítě) a řekl: „A kdy tam bude?“ Paní pokrčila rameny a ukázala nám, že v strojku je prázdné místo na tlustý monočlánek, takzvaný buřt. Prý tam chybí už dlouho, nákup musí někdo schválit…“
Výtvarnému umění věnují značný prostor Literární Noviny: Eva Janáčová oceňuje zápůjčkovou politiku Muzea krásných umění v Budapešti, které díky své vstřícnosti získává zápůjčky předních uměleckých děl z mnoha institucí. Aktuálně se v Budapešti shromáždilo přes sto děl Paula Cézanna.
Karel Hvížďala připravil pro Liteárky rozhovor s filosofem práva Jiřím Přibáněm a své otázky zaměřil na roli médií a umění v dnešním světě. K tomu, proč začal psát eseje o umění, Jiří Přibáň říká: “…Nikdy bych se neodvážil psát o výtvarném umění, kdybych k tomu nebyl přímo vyzván. Před deseti lety, když odcházel z úřadu Václav Havel a Jiří David vystavil na Hradě neonové srdce, které od konce roku 2012 svítí zase v Bruselu, se k tomu v našem parlamentu rozpoutala diskuse. A když jsem slyšel ty metráky hloupých a příkrých soudů, které politici a zákonodárci vynášeli o něčem, co mělo svou estetickou hodnotu, místo aby o tom přemýšleli, napsal jsem v roce 2003 pár emailových řádků do Salonu redaktorce Alici Šimonové, a ona mě jako energická žena okamžitě zaúkolovala: řekla mi, abych napsal šedesát řádek, že to hned vydá. A taky to další čtvrtek vyšlo…“