Monika Žáková / Citlivé oči / Galerie ART / Brno / 12. 4. – 6. 5. 2013
MONIKA ŽÁKOVÁ / CITLIVÉ OČI
12. 4. – 7. 5. 2013
Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 11. 4. 2013 v 18 hodin za osobní účasti autorky.
Monika Žáková sleduje ve své malířské tvorbě už několik let jednu linii, jež se však větví a rozšiřuje směrem ke stále novým významům a zjištěním. Kříž a síť, jako klíčová slova pro charakteristiku její tvorby, jsou pojímány v různých variacích, jejichž škála se zvětšuje díky obměnám formálních zpracování. Vedle olejových barev a plátna pracuje Monika s papírem – vytváří koláže a obrazy kombinující plátno a papír jako podkladový materiál. Pro výstavu v Galerii ART připravila Monika novou sérii obrazů inspirovanou op artem, již můžeme považovat za novou odbočku v síti její tvorby.
Obrazy Moniky Žákové jsou vizuální poezií: skrývají nejednoznačná a z podstaty konkrétně nevyjádřitelná sdělení, metaforicky zakódovaná v kompozici formálních prostředků. Jsou výrazem sotva uchopitelných myšlenek, reakcí na okolní svět i vývoj obrazu jako takového, přičemž vnitřní souvislosti i vnější podobnosti mezi jednotlivými plátny vytváří komplexní a ucelený prostor pro asociace a poměrně volnou diváckou interpretaci.
Základním sjednocujícím prvkem je pro díla Moniky Žákové síť, většinou formovaná do tvaru pavučiny. Přestože jsou tedy Moničiny obrazy často geometrickými kompozicemi, můžeme v nich sledovat silný vztah k organické přírodě, v níž se řád rovnocenně prolíná s nepřesností. Kromě tvarů a jejich uspořádání hraje důležitou roli také práce s materiálem, díky níž je umocněno senzuální působení obrazů. Vnitřní významovost abstraktní malby či koláže byla v tvorbě Moniky Žákové vždy zřejmá, nicméně v rámci postupného hledání výtvarných možností, problémů i řešení, se autorka v současné době zajímá především o vnější formální působení svých kompozic. Na svoje obrazy, ačkoli jsou na pohled podobné předchozím pracem, nahlíží nyní Monika s větším odstupem a určitou odosobněností nutnou při zkoumání obecných optických jevů. Typické motivy a v zásadě i chrakteristická tlumená barevnost v nejnovějších dílech přetrvávají, úhel pohledu se však proměňuje a autorka zaujímá pozici diváka, pro nějž vizuální efekt vytváří. Op art 60.let i jeho pozdější odnože a variace byly z velké části založeny na aplikování fyzikálních a matematických vztahů v dílech výtvarného umění. Šlo zejména o vytvoření optické iluze, která funguje pro každého stejně, neboť cílí na schopnosti a vlastnosti, které mají všichni lidé společné. Monika Žáková tyto východiska přejímá, nepostupuje však přísně vědecky a její obrazy nejsou doslovnou formální hrou. Insipirace op artem je jen jednou z cest, kterou se její práce rozvíjí, aniž by rezignovala na témata a prostředky, jež se v ní dosud objevovaly.
Monika Žáková (*1987) vystudovala v malířském ateliéru Jiřího Sopka na Akademii Výtvarných umění v Praze. Zaměřuje se na tvrobu závěsných obrazů, přičemž používá především plátno, papír, olejové barvy a olejový pastel. V prosinci loňského roku se představila samostanou výstavou nazvanou Monochromatika v pražské Galerii Jelení či výstavou Prázdný papír v Domě umění Opava.
/Klára Stolková/