Po deseti letech bude 13. dubna znovu otevřeno Rijksmuseum. Amsterodamské muzeum procházelo od roku 2003 sanací, přestavbou a zároveň byly nově koncipovány prezentace. Události se věnuje Ulrike Knöfelová v dnešních Literárních novinách. Ta si rovněž všímá snahy Amsterodamu a jeho kulturních institucí o zatraktivnění a zmodernizování své nabídky pro turisty. Vedle Rijksmusea se nákladných úprav dočkalo i Van Gogh Museum a Stedelijk Museum (Městské muzeum).
Pavel Besta přináší na stránkách dnešních Literárek recenzi výstavy Olbram Zoubek, Neznámý! V Museu Kampa jsou do 21. dubna vystavena Zoubkova díla z období mezi lety 1951 až 1966. Výstava se tedy zaměřuje na tvorbu, „která sice není tak známá, ale paradoxně nabízí zřejmě ty nejlepší autorovy práce.“
Radan Wagner se v Literárních novinách věnuje výstavě Jiřího Načeradského, Kresby, koláže, grafiky (1956 – 2013), která je do 24. dubna k vidění v pražské Galerii Vltavín. Výstava obsahující šedesát jedna děl – třicet pět kreseb, dvě koláže a dvacet čtyři grafik je podle Wagnera mimořádnou příležitostí „nahlédnout do „kuchyně“ tohoto rebela české výtvarné scény a předního figuralisty… Jeho práce zde také odrážejí zjevnou nekompromisnost, pro kterou mu život přinášel konflikty, ale i následné zhodnocení živoucí výpovědi.“
A ještě dva komentáře z Literárních novin: Jiří Ptáček si všímá kauzy kolem zabílení malby, kterou pro brněnskou Galerii Myšina vytvořil street artový umělec Timo. Kamila Boháčková si v souvislosti s výstavami Karla Malicha v Jízdárně Pražského hradu a Huga Demartiniho ve Veletržním paláci klade otázku: „je opravdu v pořádku, že zásadní výstavy letošní sezóny připravuje pro přední státní instituce soukromá galerie, která se prodejem obou autorů živí?“
Právo přináší rozhovor s bulharským umělcem žijícím v Česku Lyubem Petrovem. Kateřina Farná si s Petrovem povídala o jeho nejnovější tvorbě, o vztahu člověka a přírody či o rozdílu mezi českou a bulharskou uměleckou scénou.
Olomoucká mutace MF DNES představuje plány a cíle nového ředitele olomouckého Muzea umění Michala Soukupa. Ten se chce zaměřit především na znovuoživení projektu Středoevropského fóra a zlepšování kontaktu s návštěvníky. „Rádi bychom zachovali volné vstupy ve středy a neděle, které se osvědčily. Zároveň se chceme zaměřit na změnu podoby webových stránek, zlepšit podmínky pro rodiny s dětmi a intenzivněji spolupracovat se školami. Zvýšení vstupného nechystáme,“ popsal Soukup.