Filip Šenk se v dnešních Lidových novinách zaměřil na výstavu Jaromíra Novotného Guiding Lines v pražské galerii Hunt Kastner Artworks (do 11. května 2013). Oproti Novotného loňské výstavě v GHMP se na té aktuální objevují barvy, které vycházejí z práce s fotopapírem. Prezentovaná díla jsou podle Šenka „extrémním příkladem, kdy se toho na obrazech děje velmi málo, a přece mají to, co lze nejlépe nazvat přesvědčivostí. Své zaujetí plochou obrazu dovede umělec uhrančivě přenést i na diváka“.
Vlasta Číháková-Noshiro napsala pro Lidové noviny recenzi výstavy Ivan Lendl: Alfons Mucha. Výstava působí podle Číhákové-Noshiro „mimořádným dojmem, hlavně díky zachovalosti exponátů, jejich překvapivě čisté barevnosti a citlivé adjustaci“. Zároveň však autorka článku upozorňuje na několik nedostatků. Kritizuje především nahuštění exponátů do dvou hlavních výstavních sálů v řadách i nad sebou, „takže díla v expozici se pohlcují mnohdy navzájem“.
A do třetice Lidové noviny: Tomáš Pospiszyl se ve svém dnešním příspěvku zamýšlí nad situací kolem budovy Mánesa. Ve dnech 18. a 19. dubna proběhne symbolická okupace Mánesa, veřejné diskusní fórum a kulturní program iniciovaný skupinou umělců a teoretiků nazvanou Mánes umělcům. „Okupace, i když jen symbolická, v našich podmínkách působí jako extrémní krok… Pokud je však současný správce Mánesa skutečně uměleckým spolkem, do kterého výtvarníci nemohou vstoupit, mnoho dalších možností, jak na stav věcí upozornit, asi nemají.“
Blanka Kovaříková představuje na stránkách víkendové přílohy Práva Karlu Vobišovou (1887-1961), ženu, která bývá uváděna jako první česká profesionální sochařka. Vobišová je například autorkou mramorové sochy Elišky Krásnohorské (1931) na pražském Karlově náměstí či autorkou vítězného návrhu náhrobku sv. Vojtěcha (1937) pro katedrálu sv. Víta v Praze.
Ivan Adamovič recenzuje pro E15 publikaci Karla Srpa František Kupka – Geometrie myšlenek. „Karel Srp se nepouštěl do nové souhrnné monografie, ale vytáhl jen několik kupkovských motivů a sérií a sleduje jejich vývoj a logiku. Dává je do souvislosti s vývojem malířovy tvorby i s kontextem tehdejšího uměleckého myšlení i praxe. V těchto rozehrávkách do šíře je Srp nepřekonatelný.“