Dita Kaplanová / Bílé noci / INDUSTRIAL Gallery / Ostrava / 28. 6. – 28. 8. 2015
Česká umělkyně Dita Kaplanová (1984), která žije a tvoří v Bratislavě představí v ostravské INDUSTRIAL Gallery svá nejnovější díla. Klasicky nezůstane u kreseb, ale zaměří se také na objekt a nástěnnou malbu přímo v prostoru galerie. Dita Kaplanová absolvovala v roce 2011 Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě u prof. Daniela Fischera.
“Dita Kaplanová soustavně pracuje s tématem času a paměti, hledá v nich symboliku plynoucího času v kontextu prožívání času člověka a odrazu v existencionálnosti sebe sama či obecně člověka. Emoce, soukromá historie a zkušenosti se promítají v její tvorbě,” říká kurátorka výstavy Hana Mikulenková.
Nejnovější kolekce nese název Bílé noci. Bílá noc je zvláštní přírodní úkaz, kdy v blízkosti severního pólu v období května až července zapadne slunce až po půlnoci pouze na několik hodin (3 – 5) a noc se mění v soumrak. Tuto barevnou paletu oblohy převedla Kaplanová do svých jemných kreseb.
“Nosným motivem výstavy je téma zlomeného, puknutého, zraněného a ublíženého srdce, dalo by se říci pocit, který zažil každý z nás,” říká autorka.
Kaplanová pracuje výrazně také s textem ve svých kresbách, cituje v nich úryvky z knih, ve kterých toto téma rezonuje. Vizualitou kreseb se nechala inspirovat u polárníka Nansena, který si během svých výprav vedl denník, do kterého také kreslil velmi jemné a citlivé kresby krajiny. Spojitost představy jeho čekající ženy a strachu v jejím srdci o jeho život evokovalo Kaplanové emoce, které přenesla do kresby. Spojitost můžeme najít také v textech Emiliany Torinni v albu Fisherman´s wife, kdy zase ženy pouští své rybáře na moře.
Symboliku ublíženého srdce tak nachází v tématech okolo sebe, ale také u sebe. Texty s tímto spojené vsazuje do kreseb mraků. “Myšlenky jsou jako mraky, honí se či táhnou proměnlivou rychlostí. Mají hloubku, avšak jejich srdce, jejich kůže jsou stejného zrna,” popisuje Dita Kaplanová.
Právě symbolika mraků, které se neustále mění, stejně tak jako se mění naše pocity a individuálně pracují jednotlivá ega, tak jak plynou mraky, plynou i pocity. Avšak skupenství mraků žene neustálý koloběh páry vody a deště, takže by se dalo říci, že jsou to pořád ty stejné mraky, jako by se daly generalizovat naše osobní pocity do jednoho celku…
“Návštěvníci výstavy se mohou těšit na objekt, který je volná parafráze prvního bleskovodu, který v autorce evokuje silný moment bolesti. Téma bude doplněno subtilní kresbou lidí,které blesk zasáhl a nechal na nich fyzickou stopu,” uzavírá Mikulenková.
Příspěvek TZ: Dita Kaplanová pochází z Artalk.cz