Osazení řetězu kolem sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze / GHMP / Praha / 25. 4. 2013
Řetěz kolem jezdeckého pomníku sv. Václava
Monumentální jezdecký pomník svatého Václava patří nejen k nejvýznamnějším dílům J. V. Myslbeka, ale je také dominantou místa, kde se odehrávaly a odehrávají události, které jsou důležitými mezníky v historii státu. Exponované místo na špici Václavského náměstí je tradičně vnímáno jako jeden z hlavních orientačních bodů pražského historického centra.
Původně byla jezdecká socha na oválném plintu koncipována v průhledu několikařadových alejí mezi jízdními pruhy. Před poškozením projíždějícími povozy byl celý pomník chráněn vsazenými patníky. Celý pomník také nebyl přístupný pro pěší, nalézal se mimo pochozí plochy náměstí. Po přeložení tramvajových kolejí do středu Václavského náměstí a vykácení stromů byly patníky z přední části přeloženy k rampě Národního muzea. Zároveň byly upraveny výškové disproporce kolem pomníku vloženými žulovými deskami, které nyní tvoří plochu pěší zóny.
V roce 1978, po mnohých upozorněních, že chování návštěvníků i obyvatel Prahy přímo na stupních kolem pomníku sv. Václava neodpovídá důstojnosti tak pamětihodného místa, tehdejší rada NV hlavního města Prahy rozhodla o ohrazení pomníku řetězem se sloupky a pověřila tímto úkolem Galerii hl. m. Prahy. Na podobu uměleckého řetězu dohlížela komise ČFVU, která posuzovala vhodnost architektonického řešení i sochařské pojetí samotného řetězu. Za památkovou péči se o realizaci řetězu zasloužil též Dr. Emanuel Poche.
Autorkou architektonického a výtvarného řešení je ak. architektka Marie Wagnerová. Autor sochařského návrhu článků řetězu a jeho uchycení na hlavice sloupků je ak. sochař Zdeněk Kolářský, při realizaci spolupracoval ještě Jiří Faltus ze Žamberka.
Při návrhu na ohrazení pomníku vycházeli autoři také z neuskutečněných variant soutěžních návrhů pro jezdeckou sochu sv. Václava, z nich jeden obsahoval i komplexní úpravu okolí s ochranou prostoru pomníku kamennými patníky s řetězy.
Architektonická koncepce předpokládala podobu půdorysu ve tvaru prolamovaného šestiúhelníka po obou čelních stranách pomníku s jednoduchou linií po bočních stranách. Půdorys byl zachován, změnil se pouze počet sloupků, které nesou mohutný bronzový řetěz, z 16 se jejich počet zvýšil na konečných 22.
Jednotlivé články řetězu jsou ve tvaru plochého šestiúhelníka s protilehlými emblémy trojice lipových listů. Stejným emblémem jsou opatřeny i hlavice sloupků. Jednotlivé články jsou spojeny oky s unikátním technickým řešením spojů, které umožňuje kontrolovat prověšení a napínání řetězu. Konstrukce spojovacích ok byla navržena a použita Zdeňkem Kolářským pouze pro tento řetěz.
K osazení řetězu došlo dne 28. dubna 1978 za odborného dohledu obou autorů.
Realizátorem osazení bylo družstvo Kámen Praha.
Na jaře roku 2004 na základě otevřeného dopisu a iniciativy Balbínovy poetické strany „V Evropě bez řetězu“ (publikováno v nezávislém listu Hlas Balbínův, květen 2004), adresovaného tehdejšímu primátorovi a představitelům vlády, došlo k diskusi o odstranění řetězu. Tento záměr byl realizován dne 8. 6. 2005.
V současné době opět sílí protesty a negativní ohlasy na dění a běžný provoz kolem pomníku svatého Václava. Jeho stupňovitý podstavec láká k posezení, krásný výhled a vyvýšené umístění přímo vybízí k zastavení a občerstvení. Stinnou stránkou ovšem je stálý nepořádek kolem pomníku i neukázněnost návštěvníků Prahy, kteří si neuvědomují význam tohoto místa pro českou historii. V neposlední řadě musíme zmínit i fakt, že údržba, restaurování i drobné opravy monumentálního díla, které je od roku 1995 prohlášeno za národní kulturní památku, jsou mimořádně finančně náročné.
Z těchto důvodů bylo po několika letech po jeho odstranění opět přistoupeno k navrácení bronzového řetězu na zachované sloupky kolem celého pomníku. Celý řetěz byl očištěn a nakonzervován, byla zkontrolována funkčnost ok a spojů.
Dne 25. 4. 2013 bude řetěz osazen na původní sloupky za dozoru pracovníků památkové péče a autora, akademického sochaře Zdeňka Kolářského, který zároveň v následujících dnech oslaví i osobní jubileum (nar. 29. 4. 1931).
Mgr. Marie Foltýnová
kurátorka veřejné plastiky Galerie hlavního města Prahy