Zhodnocení výstavy Metamorfózy politiky – pražské pomníky 19. století, kterou uspořádal Archiv hlavního města Prahy ve spolupráci s Národní galerií, se pro Milenu Bartlovou v A2 stalo základem k úvaze o vztahu umění a společnosti. Samotná výstava, ač má politiku přímo v názvu, je totiž provedena velmi konzervativním způsobem, kdy se místo dobového kontextu s společenského významu pomníků řeší především role „umělcovy imaginace“.
Jan Kratochvil připravil pro A2 rozhovor s kurátorem Janem Zálešákem, který stojí za výstavou Vzpomínky na budoucnost II, jež právě probíhá v Domě umění v Brně. Jedním z hlavních témat rozhovoru je otázka kulturní identity bývalého Východu či tzv. archivní obrat v současném umění.
Hospodářské noviny se v souvislosti s výročím úmrtí Václava Havla věnují výstavě jeho sochařských portrétů, která probíhá v Praze na Akademii věd: „Většina bust, jež se do malé výstavní síně Akademie věd přes porotu propracovala, představuje uctivé zobrazování státníka, jenž vykonal velké činy pro národ, a proto je mu nutno vyjádřit patřičný respekt a uznání. Běloskvoucí tváře Václava Havla nejsou úplně nepovedené, přestože některé ujíždějí do snovějších rovin, případně představují sterilní výraz umělých lidí z katalogu Neckermanna či jiného prodejního řetězce.“
V Právu vyšel rozhovor s Helenou Krejčovou, ředitelkou Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války. V rozhovoru se mluví především o tom, jakým způsobem se zabavená umělecká díla dohledávají a jak je mnohdy obtížné je zejména ze zahraničí získat zpět.
O výstavě věnované architektu Friedrichu Ohnmannovi, která je k vidění v pražské Galerii UM, píše v Lidových novinách Filip Šenk. Přístup architekta konce 19. a počátku 20. století srovnává s prací současného švýcarského architekta s českými kořeny Miroslava Šika: „Když Miroslav Šik hovoří o analogické architektuře, která do sebe vtahuje podněty z bezprostředního okolí, návštěvník Ohmannovy výstavy může sledovat takovou praxi. Třeba jím navržený dům nakladatele Alexandra Storcha na Staroměstském náměstí v Praze vycházející z pozdní gotiky. Je to falešná nápodoba historické architektury, nebo citlivá reakce na kontext?“