Pavel Besta v Literárních novinách provází čtenáře výstavou Georgese Braqua, která probíhá do 6. ledna v Grand Calais v Paříži. Výstava je koncipovaná jako velká retrospektiva, na níž je k vidění na 150 chronologicky řazených pláten a desítek dalších exponátů.
Michal Komárek připravil pro LtN rozhovor s Jiřím Anderlem. Otázky se týkají především malířovy tvorby, ale dojde i na otázku galerie v Pelléově vile v Praze, kterou s manželkou provozoval. Galerie z finančních důvodů nyní končí a Anderleho obrazy a sbírka afrického umění se přesunou na obecní úřad do jeho rodného Pavlíkova. „Továrnám na kulturu“ a proměněn plzeňského Světovaru se v LtN věnuje Ivan Matějka. V článku je citován Bertram Schultze, vedoucí uměleckého centra Spinnerei v Lipsku, který o Světovaru řekl: „Řekl bych, že Světovar má velmi dobrý základ. Jedná se o relativně velký prostor, kde jsou obsaženy i odlišné struktury budov. Dohromady to vytváří zajímavý celek se zvláštním rukopisem. Místo je atraktivní i pro svoji částečnou surovost, zároveň se to líbí i umělcům, nechtějí místo vypulírované.“
Pozvánku na výstavu Jana Kotíka, jíž uspořádala Národní galerie, napsal pro Literární noviny Radan Wagner. O koncepci výstavy se z textu mnoho nedozvíme, pro samotného umělce má ale autor jen slova chvály: „K otíkova tvorba je vrstevnatá a rozbíhající se do mnoha stran. Její autor byl vždy nejen nadaným výtvarníkem, ale i nezvykle přemýšlivou osobností. Zpravidla usiloval vstřebávat i analyzovat dobové výboje nejnovějších tendencí…“
Josef Moucha v LtN recenzuje monografii sochaře Ladislava Zívra, jejímž autorem je básník Jaromír Typlt: „Monografie úročí Typltův inovativní způsob výkladu v trvalou výzvu…“ Velkým kladem publikace je obrazová část, protože nakladatel dal všechny díla nově nafotit Ondřejem Polákem.
Peter Kováč se v Právu věnuje monografii Mistra Třeboňského oltáře od Jana Royta. Jako „nejsilnější část monografie“ hodnotí část o ikonografii oltáře. V příloze Práva Café – Umění Kováč na příkladu Vincenta van Gogha vysvětluje, kdy může být kopie uměleckého díla hodnotnější než originál – v případě, že ji vytvořil umělec slavnější než původní autor.