He Jinwei a Tomáš Císařovský / Odstup, a jsi blíž / Moravská galerie v Brně: Uměleckoprůmyslové muzeum / Brno / 19. 4. – 28. 7. 2013
He Jinwei a Tomáš Císařovský: Odstup, a jsi blíž.
Moravská galerie v Brně / Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14, Brno
19. 4. – 28. 7. 2013
vernisáž 18. 4. 2013 v 17 hodin
vstupné 100/50 Kč, rodinné 220 Kč, skupinové 30 Kč/os.
K výstavě vychází katalog v tištěné i elektronické verzi pro mobilní zařízení (digitální tablety a chytré telefony)
AUTOŘI VÝSTAVY
Marek Pokorný a Zhao Li
KURÁTOR ZA MG
Ondřej Chrobák
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ
Markéta Othová
Společná výstava obrazů He Jinweie (*1967) a Tomáše Císařovského (*1962) je pokusem konfrontovat především českého diváka se současným malířstvím jako účinným médiem reflexe stavu společnosti. Umělci sice působí v geograficky a kulturně velmi vzdálených místech, nicméně jejich dílo spojuje intenzivní promýšlení proměn, jimiž prochází konkrétní společnost, a hodnot, o které se lidé mohou opřít či které jim mizí před očima.
Na začátku projektu Odstup, a jsi blíž byl můj pobyt v Pekingu v roce 2010, kdy jsem měl poprvé možnost seznámit se s realitou dnešní Číny i osobně poznat řadu umělců různých generací a různých přístupů k umělecké tvorbě. Primárně jsem tehdy neuvažoval o výstavě, ale spíše o tom, co pro mě setkání s nepředstavitelnou energií, zjevnými (a pro Evropana zcela šokujícími) sociálními a ekonomickými rozdíly mezi různými vrstvami tamější společnosti, ale také s neopakovatelnou světelnou atmosférou pekingského smogového ovzduší, vlastně znamená. Předsudky musely jít stranou a já se snažil vnímat bolestný i fascinující přerod téhle země v jeho nejednoznačnosti; v jeho nebezpečné kráse i v jeho frustrující nespravedlnosti. Těžko říct, jestli jsem něco pochopil, ale v každém případě se pro mě Čína stala o to neuchopitelnější, oč ztratila na mediální hrozivosti.
K nejintenzivnějším zážitkům patřilo setkání s tvorbou a osobností He Jinweie, malíře fascinovaného osudem migrantů, někdejších rolníků přicházejících za prací do velkých měst, člověka, který jejich ztracenosti i potřebě komunitní solidarity, bezvýchodnosti i nadějím jejich života rozumí jako málokdo jiný. Je jedním z nich, jakkoli jako významný malíř nesdílí jejich bídu. Jeho figurální malby fascinovaně zpracovávají v monumentální formě to, co mě zasáhlo nejvíc — všední, neuvěřitelně těžký život v ohromné zemi, energie, se kterou je nutné starat se o přežití a zároveň bezprostřední radost z obyčejného přežití, které tu lidé berou jako vzácný dar. Každý osud je i tady jedinečný, ale je jich tolik, že nejsou vidět. Umění odstoupit se tady pěstuje těžko. A v perspektivě vystupuje do popředí jen množství. He Jinwei ve svých obrazech dokáže udržet rovnováhu mezi odstupem a zaostřením, mezi solidaritou a pochopením, mezi individuem a jeho vřazením do skupiny, mezi bezvýchodností a nadějí. Jeho dílo je citlivé, ale není sentimentální, je kritické, ale bez cynismu plynoucího z ohledů na trh, je monumentální, ale zároveň si podržuje určitou intimitu ve vztahu k zobrazovaným lidem a situacím.
He Jinweiovy obrazy však nejen mohou českému divákovi zprostředkovat současnou, společensky a kulturně komplikovanou realitu dnešní Číny, ale vypovídají také o způsobu, jímž se umění a umělci vyrovnávají s politikou a sociálními aspekty života v jiné zemi. Analogickou občanskou angažovanost reagující na typické společenské procesy u nás vykazuje tvorba Tomáše Císařovského jako představitele střední generace umělců, který své životní zkušenosti z pozdní normalizace a transformace po roce 1989 využívá při reflexi sporů o hodnoty, při reflexi iluzí, zklamání i aktualizace tradic a kolektivní paměti českého národa prostřednictvím stylizované figurativní malby. Spojení těchto umělců v jednom projektu mi dává smysl, aniž je nutné vymazávat různá východiska a různé záměry. Výstava je tedy pokusem nabídnou divákovi možnost dostat se blíž jednomu umělci, pokud odstoupíme prostřednictvím díla toho druhého.
Ačkoli ústředními postavami obrazů He Jinweie i Tomáše Císařovského jsou jedinci, konkrétní postavy a stylizované reálné situace či děje, významové těžiště zobrazení tvoří především otázka po jejich vztahu k obecnějším aspektům současného života v radikálně se proměňující Číně i v české společnosti, která posledních sto let stále znovu zpochybňuje své základy a své směřování. Individuální naděje a konkrétní osudy jsou konfrontovány s rekonstitucí historické paměti, proměnlivým vyznění symbolů minulých režimů, všední život je prostupován nadosobními sociálními procesy, zdánlivě snadno rozlišitelné ideologické projekce i každodenní úkony při pozornějším pohledu najednou splývají. Zatímco Tomáš Císařovský se ve svém díle pokouší tato témata jednoznačněji pojmenovat a alegoricky postihnout, He Jinwei ve svých rozměrných obrazech uchovává a stupňuje jejich přízračnost. Císařovského plošný, na obrysech založený a barevně příznačný způsob malby doplňuje měkkost a iluzivní hloubku pláten He Jiweie, která nechávají diváka zakusit specificky splývavou světelnou atmosféru dnešního Pekingu. Výstava představuje poprvé v Evropě v reprezentativním rozsahu tvorbu He Jinweie, který už v roce 2009 participoval na expozici v Čínském pavilonu na Benátském bienále. Čínský umělecký časopis Kuart označil v roce 2012 He Jinweie jako „the most critical annaul art character“.
Marek Pokorný, autor výstavy