Matěj Frank / ˈdrɪpɪŋ ˈdrɔːɪŋ / kurátorka: Lenka Sýkorová / Altán Klamovka / Praha / 21. 5. – 22. 6. 2019

Matěj Frank vystudoval Fakultu umění Ostravské univerzity a Akademii výtvarných umění v polské Vratislavi, kde od roku 2016 působí na pozici odborného asistenta. Od svých studií je spjat zejména s polskou Vratislavou a českou Opavou. Je také člen spolku Bludný kámen, kurátor výstav současného umění a organizátor experimentálních koncertů. Studium sochařství se v jeho díle projevuje zájmem o prostor ve vztahu k místu, času, ale také k pohybu, tělesnosti a zvuku. Kresba jako základní kámen všech výtvarných médií je pro Frankovu tvorby klíčová. Krouží kolem ní v přesazích do dalších médií především pak do performance mnohdy se zapojením zvukových experimentů. Pozorování nejbližšího okolí spolu s vlastní reflexí neustálého každodenního vývoje mu generuje řadu inspirací, které se vrstvením stávají nepřehledné a zmatečné. Matěj Frank však ve svém díle udržuje jednoduchost formy či procesu.

Pro Altán Klamovka navrhl prostorovou instalaci, která vytváří situaci pro vznik kreseb tvořených na daném místě a v čase. Frankův projekt Prokapávaných kreseb je založen na pomalém procesu, koordinované náhody, poetice, automatizaci práce a kritice masové produkce, stejně tak jako na reflexi aktuální doby, ve které neustále něco množíme a kopírujeme. Akce předcházející vernisáži bude trvat několik hodin a stane se součástí otevření Galerie Altán Klamovka jako laboratoře pro umění. Pro toto konkrétní dílo, ale i celkově Frankovu tvorbu, je podstatný proces, zachycení proměny a ubíhající čas. Danost místa nebo pomyslná situace jsou iniciativními spouštěči v mysli Matěje Franka, které dále vytváří spleť nápadů a následného provedení, kdy uvolňuje klasické médium kresby z plochy papíru a experimentuje s ním nejen v prostoru, ale také v samotném procesu tvorby. Čas a proměnu mnohdy uchopuje tělesně a vlastním tělem naznačuje změnu, a to velice jasnými, jednoduchými, ale promyšlenými koncepty. Kresbu tedy chápe jako bezprostřední, přímočarý a ohebný způsob zachycení určité skutečnosti, jako spojnici mezi dvěma myšlenkami.

Výstava Matěje Franka je zařazena do akce Dny Praha 5.

Netradičně mimo otevírací hodiny se galerie otevře v pondělí 20. 5 již od 16 hodin pro děti s doprovodem a dospělé návštěvníky, kteří se seznámí se zákulisím přípravy nové výstavy. Budeme si klást otázky: kdo je kurátor, umělec, performer a proč je pro ně důležitá vernisáž či umělecká akce atd. Současně si návštěvníci vyzkouší s lektorkou skicovat v přírodě v parku (klasický formát plenéru). Vše bude zakončeno otevřením nové výstavy Matěje Franka v Altánu Klamovka. Součástí bude komentovaná prohlídka nové výstavy.

První výstavní den 22. 5 v normálních otevíracích hodinách 13–17 hodin proběhne výtvarná dílna pro děti s doprovodem. Budeme se bude soustředit na uvolnění tvůrčí energie pomocí vybraných výtvarných technik. Účastníci si zkusí kresbu v plenéru v parku a následně si zvolí druhé médium, do kterého daný motiv převedou. Pochopí tak principy intermediální tvorby. Účastnící si vždy odnesou svá díla.

Příspěvek TZ: Matěj Frank pochází z Artalk.cz

Vernisáž výstavy Matěj Frank: ˈdrɪpɪŋ ˈdrɔːɪŋ / Altán Klamovka / Praha / 20. 5. 2019 v 18:00

Příspěvek 20. 5. 2019 / Vernisáž výstavy Matěj Frank: ˈdrɪpɪŋ ˈdrɔːɪŋ pochází z Artalk.cz

Fenomén Laterny magiky představí výstava v Brně / Dům umění města Brna / Brno / 14. 5. 2019

Ve středu 15. května 2019 začne v Domě umění města Brna výstava Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace, jež nabídne současná díla inspirovaná Laternou magikou, unikátní filmové, fotografické a dosud nepublikované archivní materiály o Laterně magice. Na výstavě se představí díla současných českých umělců, jako jsou Michal Kindernay, Jiří Žák, Jozef Mrva ml., Markéta Kuttnerová a Zbyněk Baladrán, či unikátní filmové materiály z představení pro EXPO 58 nebo soudobá taneční instalace ve formě virtuální reality. Výstava, za níž kurátorsky stojí filmové historičky Lucie Česálková a Kateřina Svatoňová a jejímž architektem je Zbyněk Baladrán, potrvá až do 28. července. Výstavu pořádá Dům umění města Brna společně s Národním filmovým archivem.

Výstava Laterna magika: Dekonstrukce a aktualizace představí výsledky čtyřletého rozsáhlého výzkumu, který měl za cíl uchování a zpřístupnění archiválií týkajících se fenoménu Laterny magiky. Ten je na výstavě zasazen do kontextu dobové kulturní a umělecké praxe, je představen jako složitý mechanismus i technický a technologický aparát a nabídne digitalizované filmové pásy z původního představení pro EXPO 58, zájezdové programy a další dosud nikdy nepublikovaný materiál využívaný pro multimediální představení Laterny magiky. Jak přibližují kurátorky výstavy Lucie Česálková a Kateřina Svatoňová, „výstava se nepokouší o rekonstrukci představení Laterny magiky ani historie jednoho českého divadla. Laternu magiku chápeme jako mnohovrstevnatý fenomén: instituci, politikum, technický vynález, (multi)médium, formát, umělecký druh, komponovanou estrádu i kritickou praxi. Cílem výstavy je tedy ukázání jednotlivých faset Laterny magiky; její dekonstrukce a aktualizace.“

Nedílnou součástí výstavy budou reakce na různé aspekty Laterny magiky, s nimiž ve svých dílech pracují současní umělci. Michal Kindernay pracuje se zvukovou složkou, architekt výstavy Zbyněk Baladrán s principem originálního víceplátnového promítacího systému polyekranu jako možností ideologického působení, zatímco Jiří Žák se věnuje kritickému čtení obrazů, zejména žen, v souboru Laterny magiky. Novou choreografii k legendární inscenaci Odysseus režiséra Evalda Schorma vytvořili za využití virtuálního prostředí Markéta Kuttnerová a Jozef Mrva ml.

V rámci výzkumu byly pořizovány rozhovory s pamětníky, mezi nimiž jsou například scénograf Jindřich Smetana, střihač Alois Fišárek, hudební skladatel Zdenek Merta či herečka Zdenka Procházková. Ta ke svému působení dodává: „Laterna magika byla jeden z největších zážitků mého života. Takový úspěch snad nikdo nečekal, a ještě k tomu spojený s pobytem v tenkrát zakázané cizině, vidět, jak se narodil nový žánr umění z rukou Radoka, Svobody, Šlitra, Formana, Roháče, Svitáčka, Kůry a dalších, který prorazil železnou oponu a rozprostřel nám červený koberec do světa, být v té době toho svědkem a dokonce účastníkem byl zázrak nad zázraky.“

Součástí doprovodného programu bude například celodenní série debat a přednášek reflektujících jednotlivé roviny Laterny magiky, stejně tak výzvy a otázky, které tento druh kulturního dědictví přináší. Program nabídne také moderovanou diskuzí s pamětníky, kteří přiblíží rovněž vývoj divadla od roku 1989 do současnosti. Sympozium proběhne 14. června v Domě umění města Brna.

V rámci doprovodného programu se 11. a 12. června uskuteční dvě reprízy aktuální inscenace Národního divadla Zahrada, připravené k šedesátému výročí Laterny magiky. Představení jsou pořádána v rámci festivalu Dokořán na Hudební scéně Městského divadla Brno. Režisérem Zahrady je vedoucí uměleckého souboru Laterny magiky Pavel Knolle, jenž se výrazně podílel také na snímání pohybů tanečníků unikátní metodou motion capture. Jak sám zmiňuje, „díky tomuto projektu jsme měli možnost ještě intenzivněji nahlédnout do historie Laterny magiky. Potvrdit si, jakou je stále obrovskou inspirací pro světové divadlo.“

Na vernisáži v Domě umění města Brna bude 21. května od 18:00 představena kniha Lucie Česálkové a Kateřiny Svatoňové Diktátor času: (De)kontextualizace fenoménu Laterny magiky, jež doplňuje výstavu a představuje obsáhlé výsledky výzkumu. Čtyřsetstránková publikace, doplněná bohatým obrazovým materiálem, bude k dostání nejen v Domě umění města Brna, ale také běžně v v knihkupectvích za 500 Kč. V českém a anglickém jazyce ji vydává Národní filmový archiv ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.

Brněnskou výstavou, která se uzavře 28. července, mapování fenoménu Laterny magiky nekončí. Jak podotýká vedoucí výzkumného projektu Andrea Průchová Hrůzová, „pokračování výstavy, na němž se představí zcela nová umělecká díla nejenom českých, ale i zahraničních umělců a umělkyň, se odehraje od 24. září do 10. listopadu 2019 v pražském centru současného umění MeetFactory. Diváci se mohou těšit na díla domácích tvůrců Michaela Bielického a Jakuba Nepraše, ve spolupráci s rezidenčním programem MeetFactory odprezentují výhradně pro výstavu vznikající projekty zahraniční autorky Ana Latini a Amelia Tan.“

Příspěvek TZ: Fenomén Laterny magiky představí výstava v Brně pochází z Artalk.cz

Netradiční symfonie, kterou svými pohyby vytvoří holubi za letu, obří ryby toulající se Prahou, geolokační zvuková procházka, zeď z tisíce cihel, tichý karnevalový průvod, novocirkusoví akrobati či falešné fronty. To je jen několik z mnoha projektů programových částí Formace a Site specific festival letošního ročníku Pražského Quadriennale. Performance, které naruší každodennost městského veřejného prostoru, se odehrají převážně v areálu Stromovky a Výstaviště. Boření hranic a mezioborové prolínání je jedním z důležitých bodů umělecké koncepce této největší mezinárodní přehlídky divadla a scénografie. Pražské Quadriennale 2019 proběhne od 6. do 16. června na pražském Výstavišti. Program a předprodej akreditací na www.pq.cz.

Formace naruší městský klid a každodenní život

Projekt Formace, který připravili kurátoři D. Chase Angier a Serge von Arx, zkoumá struktury a vzorce zasahující do každodenního života. Umělci z celého světa přinášejí ze svých oborů odlišné pohledy a se zvědavostí vstupují do experimentálních performativních konverzací po celém městě. Projekty se v náhodných chvílích prolínají s otevřeným prostředím, kolemjdoucími, počasím i ostatními uměleckými díly, která se objevují poblíž. V programu jsou tak uvedeny vždy jen časy začátku performance, nikoli její přesné konání a čas ukončení. Nečekaná setkání na rozlehlé ploše před Průmyslovým palácem nabídnou příjemné vytržení z každodenního života.

Symfonii pro dvanáct holubů a tři hudebníky představí Robin Meier & Ensemble Cairn. Ve skladbě nazvané Song for Ghost Travellers budou zkoumat nahodilost i pevnou strukturu ve vzorcích létajících ptáků a přenášet je přímo do živé hudby. Nizozemská umělkyně Iris Woutera de Jong v performance Deform oživí sochu navrženou jako oděv pro lidské tělo, aby tak nalezla nové možnosti pohybu. Vietnamsko-čínská umělkyně, badatelka a designérka Moi Tran představí improvizované pohybové performativní dílo The Circuit – A Movement Scenario, ve kterém vzdává hold vietnamským ženám. Francouzská performerka Jo Blin vytvoří improvizovaný bleší trh v rámci projektu The Red Carpet, kde může každý prodat své vzpomínky na kusu červeného koberce jako na prodejní i umělecké ploše. Kolektiv Complejo Conejo vychází ve svém díle z premisy, že pokud je město mořem, kolemjdoucí musejí být rybami. Jejich šest antropomorfních ryb prochází městem, aby si hrály a napodobily každodenní lidské chování. Norský divadelní spolek IZAM zase prozkoumá performativní potenciál dlouhého stání ve frontě. Skrze nečekané narušení běžných návštěvnických front na PQ 2019 zpochybní očekávanou strukturu: stání, čekání a obsloužení. Český kolektiv tYhle ve spolupráci se Studiem Alta připravil spartakiádní performance LEGOrytmus. Společně nabídnou vystoupení performerů, kteří dosahují sportovních cílů velmi netradičními pohybovými prostředky.

Site specific festival zamíří do Stromovky a okolí Výstaviště

Kurátorka Sophie Jump připravila Site specific festival, který uvádí scénograficky zaměřené performance začínajících i etablovaných mezinárodních umělců a souborů. Bohatý program nabízí vše od komorních představení pro omezený počet diváků přes akce, do nichž se návštěvníci sami zapojují, až po velkolepé podívané. Zahrne tak činohru, tanec, performance, storytelling, kostýmy, instalace i nové technologie z celého světa.

Festival se koná ve vnějších prostorách Výstaviště, v přilehlé Stromovce a na dalších místech v Praze. Performance v centru města zase zavedou publikum do známých i prakticky neznámých míst. „Každá performance podněcuje publikum, aby si vychutnalo místo konání ve všech jeho prolínajících se vrstvách, viditelných i neviditelných, a to prostřednictvím neobvyklých interakcí,” dodává kurátorka Sophie Jump.

Francouzští umělci Carolina E. Santo a Emmanuelle Gangloff s nadhledem reagují na fakt, že se Francie od roku 2003 PQ dosud neúčastnila. Svůj projekt v rámci Site specific festivalu pojali jako archeologický výzkum nazvaný Excavating the Remains of French Scenography in Prague. Švýcarský umělec Tom Greder přiveze do areálu Výstaviště svůj přenosný projekční  kabinet Panorama, kterým posouvá význam interaktivního divadla. Díky otáčení o 360° kabina přeměňuje realitu ve fantazii. Diváci uvnitř zažívají venkovní svět skrze okno z naprosto nové perspektivy.

Performanci na hranici tance a cirkusu nabídne společný projekt maďarských skupin SimorÁg DanCircus a Firebirds Productions nazvaný The Flock Project. Vzdušný vertikální tanec bude neobvyklou nebezpečnou podívanou na zdi hotelu Mama Shelter. Chybět nebude ani brazilský karnevalový průvod, avšak v tiché verzi: Silent Carneval z dílny Andaime Cia de Teatro nabídne kolemjdoucím zvuk jen přes radiovou frekvenci. Riccardo Matlakas nechá ve svém projektu Melting Borders rozpustit politické symboly naší země. Skrze instalaci se zmrzlinovými kornouty v barvách trikolory se skrvny po rozpouštějící se zmrzlině stanou „sladkou vlajkou“ České republiky. Morphomen v podání maďarského kolektivu Theater Living Picture jsou performeři zabalení do elastické textilie. Tato barevná ztělesnění lidské duše najdete v parku Stromovka.

Příspěvek Pražské Quadriennale uvede performance narušující veřejný prostor pochází z Artalk.cz

Českému centru v Londýně bude šéfovat Přemysl Pela, novým ředitelem v New Yorku se stal Miroslav Konvalina. Oba do svých funkcí nastoupí nyní na jaře, v současnosti se předávají funkce. Novináře o tom dnes informoval generální ředitel Českých center Ondřej Černý.

Pela má profesní zkušenosti ze státní správy, akademického prostředí i soukromého sektoru. V současné době působí v ústředí Českých center v Praze, kde je zodpovědný za technologický prezentační projekt Czech Innovation Expo. V minulosti zastával pozici ředitele Českého centra New York.

Bývalý zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Konvalina vystřídá na postu ředitelky Barbaru Karpetovou, které letos vypršelo čtyřleté funkční období. Nový šéf chce rozvíjet České centrum New York jako hlavní centrum veřejné diplomacie České republiky v USA. Základem programové skladby má být hudba, divadlo a tanec, výtvarné umění a design, architektura, dále film a literatura.

„Česká národní budova se dostala mezi sto nejvýznamnějších budov a historických institucí v New Yorku. Pořádáme v ní den otevřených dveří, který letos připadá na 20. října. Pozvali jsme Jana Williama Drnku, který nafotil Slovanskou epopej v měřítku jedna ku jedné a vydal unikátní publikaci, kterou poprvé představí ve Spojených státech. Stejně jako loni očekáváme návštěvu asi 700 lidí,“ řekl ČTK Konvalina.

Pela přichází do Londýna v době, kdy Velká Británii řeší brexit. „Právě nadcházející odchod Spojeného království z Evropské unie, ať již v jakékoliv podobě, bude pro činnost Českého centra novou výzvou a příležitostí k rozvoji nových bilaterálních aktivit,“ podotkl Pela.

České centrum Londýn bylo založeno v roce 1993 a sídlí v centru Londýna poblíž Oxford Circus. České centrum New York vzniklo v roce 1995 jako první zámořské kulturní středisko. Od roku 2008 užívá prostory pro veřejné programy v Bohemian National Hall na Manhattanu.

Česká centra jsou agenturou ministerstva zahraničních věcí pro propagaci České republiky v zahraničí. Síť center působí ve 24 velkoměstech na třech kontinentech. Ročně pořádají více než 2300 akcí.

Generální ředitel Českých center Černý a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš letos 13. května podepsali Deklaraci o spolupráci obou institucí v podpoře kulturních projektů. Hlavním cílem deklarace je využít potenciál Českých center a Národního muzea k zajištění dlouhodobé spolupráce s dopadem na propagaci České republiky ve světě.

Příspěvek Česká centra v Londýně a New Yorku mají nové ředitele pochází z Artalk.cz

Pražský obchodní dům Kotva se stal definitivně památkou. Proti dřívějšímu rozhodnutí ministerstva kultury nikdo nepodal rozklad, takže nabylo právní moci. ČTK to dnes řekla mluvčí ministerstva Martha Häckl, na informaci upozornil server iROZHLAS.cz. Prohlášení Kotvy za památku podle serveru nerozporoval ani vlastník budovy, firma Pražská správa nemovitostí miliardáře Václava Skaly.

„Proti rozhodnutí o prohlášení OD Kotva v Praze za kulturní památku jsme doposud neobdrželi žádný opravný prostředek. V takovém případě rozhodnutí o prohlášení OD Kotva za kulturní památku nabylo právní moci, a to dne 30. dubna,“ sdělila ČTK mluvčí ministerstva. Budova Kotvy, jejímiž autory jsou manželé Věra a Vladimír Machoninovi, je podle ministerstva výjimečná stavba z počátku 70. let minulého století. Architekti si originálně poradili s jejím zasazením do památkové rezervace.

První podnět k prohlášení Kotvy památkou, podaný roku 2007, neuspěl. Další řízení začalo roku 2016 a loni na podzim byl obchodní dům prohlášen památkou. Nový majitel Kotvy však proti tomu podal rozklad s odůvodněním, že byl jako nový vlastník opomenut. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) následně prohlášení Kotvy za kulturní památku zrušil a věc vrátil ministerským památkářům. Vnuci autorů budovy to označili v prohlášení pro média za zvůli ministrů. Odbor památkové péče ministerstva kultury pak ale prohlásil Kotvu památkou znovu.

Kotvu čekají zhruba roční opravy za miliardy korun, které mají začít příští rok. ČTK to již dříve sdělil ředitel Kotvy Marek Vavřina. Je to největší projekt developera Pražská správa nemovitostí. Podle Vavřiny má k rekonstrukci povolení od původních architektů.

Příspěvek Pražský obchodní dům Kotva se stal definitivně památkou pochází z Artalk.cz

Knižnica Kornela a Nade Földváriovcov / Koncept: Peter Krištúfek / Dizajn knižnice: Miro Veselko / Grafické a priestorové riešenie: Barbora ŠajgalíkováSlovenská národná galéria, Esterházyho palác / Bratislava / 16. 5. 2019 

Příspěvek TS: Knižnica Kornela a Nade Földváriovcov pochází z Artalk.cz

Na svou funkci dnes rezignoval ředitel Sbírky umění 19. století a klasické moderny v Národní galerii Praha Otto Urban. Důvodem jeho odchodu je podle něj nekompetence ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a jeho mediální výstupy 9. května.

Urban v rezignačním dopise, který má ČTK k dispozici, uvedl, že nevěří tomu, že je Staněk schopen složit skupinu odborníků, kteří by měli respekt napříč uměleckou, ale i uměleckohistorickou scénou, jak o tom ministr mluví a která mu má pomoci organizovat výběrové řízení na ředitele NGP. Bývalý ředitel galerie Jiří Fajt skončil ve funkci poté, co ho Staněk 18. dubna odvolal.

„Jeho absolutní nekompetence a nepochopení situace mi nedává žádné záruky, že je schopen svůj resort řídit, a tedy zajistit jmenování nového generálního ředitele NGP,“ uvedl Urban, který je po odvolání Fajta jedním z mluvčích petice za Staňkovo odvolání. Petice má k dnešku téměř 7000 podpisů.

„Jeho nedávné kroky, včetně jmenování zastupujícího generálního ředitele, jsou krajně nedůvěryhodné. Z tohoto důvodu tak necítím s novým vedením NGP odpovídající loajalitu a nemám k němu náležitý respekt. To je samozřejmě s pozicí ředitele sbírky neslučitelné. Z pozice kurátora jsem připraven dokončit všechny projekty, které jsou v současnosti rozpracované,“ uvedl Urban.

Příspěvek Otto M. Urban rezignoval na post ředitele Sbírky umění 19. století a klasické moderny v NGP pochází z Artalk.cz

Eva Činčerová / Zápas v sobě / kurátorka: Kateřina Valíková / Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě / Jihlava / 21. 3. – 12. 5. 2019

Foto: archiv OGV

Příspěvek Eva Činčerová v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě pochází z Artalk.cz

Dana Kyndrová / Žena mezi vdechnutím a vydechnutím / České centrum New York / New York / 31. 5. – 25. 8. 2019

Od 30. května do 25. srpna bude České centrum New York hostit výstavu fotografií přední české fotografky Dany Kyndrové z cyklu Žena mezi vdechnutím a vydechnutím. 30. května se uskuteční zahajovací vernisáž, které se bude účastnit sama autorka fotografií. Té v roce 2008 Asociace profesionálních českých fotografů udělila titul Osobnost české fotografie za její kurátorskou činnost.

Fotografický cyklus Žena mezi vdechnutím a vydechnutím obsahuje fotografie z období od 70. do 90. let a zachycuje život ženy v jeho mnoha podobách. Výstava je uspořádána tak, že vypráví jakýsi životní příběh od narození až po smrt. Kromě zaměření se na lidský život zkoumá výstava také primární lidské hodnoty, které člověka doprovázejí během jeho existence. Velká část fotografií byla pořízena v České republice. Některé byly pořízeny ve Švýcarsku, kde autorka strávila polovinu roku 1993, ve Francii v roce 1996, ve Velké Británii, Německu a dalších evropských zemích.

DANA KYNDROVÁ O FOTOGRAFOVÁNÍ ŽEN „Jsem si jistá, že rozumím mnoha aspektům ženského chování lépe než muž, což je svým způsobem výhoda. Existují situace, kdy muž svou přítomností ruší. Nejsem reportér, co musí za každou cenu přijít s novým příběhem. Mám etické zábrany, které souvisí nejen s tím, kdo jsou mé subjekty, ale také s mým způsobem práce. Například bych nikdy nefotila naaranžované fotografie. To je pro mě nepřípustné.“

SPISOVATEL JAROSLAV BOČEK O DANĚ KYNDROVÉ (kráceno) „Cyklus Žena mezi vdechnutím a vydechnutím je odpovědí Dany Kyndrové na mužské ztvárnění ženy v umění, které až do dnešní doby v umění převládalo. Zároveň je také její výpovědí o současné ženě, jejím údělu, mystériu a cestě jejím životem – od narození až po smrt.“

Příspěvek TZ: Dana Kyndrová pochází z Artalk.cz

V národní soutěži amatérské fotografie triumfovali východočeši / Hradec Králové / 15. 5. 2019

Hradec Králové Národní soutěž a výstava amatérské fotografie si klade za cíl představit to nejlepší, co se v posledním období zrodilo na celostátní úrovni. Také však porovnat jednotlivé snímky a hodnocením poroty napomoci k dalšímu uměleckému růstu amatérské fotografie. Letos proběhl 39. ročník a  slavnostní předávání cen připadlo na datum 11. května 2019. Z 19 cen si neuvěřitelných 13 odnesli fotografové východních Čech pod záštitou centra uměleckých aktivit Impuls HK.

„V posledních ročnících se na předních místech objevovali fotografové z východních Čech. S nadsázkou až mohl vzniknout dojem, že za to může předseda poroty doc. Ptáček, který má k Hradci Králové vztah. V letošním ročníku však byla předsedkyní poroty PhDr. Matějů, a světe div se: na předních místech jsou opět východočeští soutěžící. Takže to není v osobě předsedy poroty. Naopak to ukazuje, že tam, kde se soustavně věnují práci, kde mají fotografové možnost dále se vzdělávat a rozvíjet, kde jsou aktivní fotokluby zaměřující se kriticky na kvalitu fotografií, tam jsou a nadále vyrůstají amatéři, kteří uspějí v celostátních soutěžích“, dodal Milan Sedláček, odborný pracovník NIPOS-ARTAMA.

V Kolektivní kategorii zvítězil pardubický klub FOPA, který se skládá rovněž z absolventů hradeckého Impulsu. Individuální soutěžící měli na výběr ze dvou kategorií: volné téma nebo „Stopy předků“. Kolektivy měly vystihnout ve svých fotografiích „Všednost a (ne)všednost“. Tři ceny získal Tomáš Lelek z Výravy. První a třetí místo v kategorii volné téma a druhé místo za fotografie na téma „Stopy předků“. S cenou odcházela i Eva Stanovská za cyklus fotografií Masopust, Anna Benešová z Hradce Králové za Vzpomínky na budoucnost a Jaroslava Hánělová z Litomyšle za cyklus s názvem Františka Škrochová.

Porota udělila i několik dalších speciálních cen a čestných uznání. Podrobné informace a výsledky najdete na www.impulshk/foto.

Pro centrum uměleckých aktivit Impuls HK, který se oboru fotografie věnuje desítky let, je to skvělá zpráva. Jasný signál, že jejich usilovná práce a podpora má smysl a výsledky nejen v lokálním měřítku, ale i na celostátní úrovni.

Národní soutěž a výstava amatérské fotografie je uskutečněna z pověření a za finančního přispění Ministerstva kultury. Pořádají ji NIPOS-ARTAMA a středisko kulturních služeb města Svitavy za spolupráce Městského muzea a galerie, Svazu českých fotografů, Impulsu, centra uměleckých aktivit a Společnosti Praha fotografická.

Příspěvek TZ: V národní soutěži amatérské fotografie triumfovali východočeši pochází z Artalk.cz

Posel z Dálného východu / Národní galerie v Praze / Praha / 15. 5. 2019

Nová publikace Michaely Pejčochové Posel z Dálného východu. Vojtěch Chytil a sběratelství moderní čínské tušové malby v meziválečném Československu přibližuje dramatický životní příběh akademického malíře a sběratele Vojtěcha Chytila (1896–1936). Během svých pobytů v Číně se stal učitelem západní malby a sběratelem – vizionářem, který dokázal shromáždit vysoce ceněnou sbírku, ale především jako první Evropan rozpoznat kvality moderní čínské malby. Knihu vydává Národní galerie Praha v unikátním grafickém řešení, jež využívá prvků původního čínského designu a vazby.

Československá republika byla v období mezi světovými válkami jednou z prvních evropských zemí, kde vznikaly sbírky moderního čínského malířství a dobová čínská malba se zde systematicky představila na výstavách a ve specializovaných publikacích. Zasloužil se o to především Vojtěch Chytil, který se během první světové války dostal za dobrodružných okolností do Číny, kde později dlouhodobě pobýval a stal se učitelem západní malby na pekingské Akademii výtvarných umění.

Během svého krátkého života shromáždil Vojtěch Chytil kolekci několika set uměleckých děl z Číny, Japonska, Koreje a Tibetu a při svých návratech do Evropy je představil v mnoha kulturních centrech, k nimž patřily Praha, Brno, Bratislava, Vídeň, Berlín, Budapešť nebo Londýn. Zásadní roli v jeho sbírce hrála moderní čínská malba pekingských mistrů, jako byli Čchi Paj-š’ (1864–1957), Siao Sun (1883–1944) a Čchen Pan-ting (1876–1970).

Publikace čerpá z řady veřejných i soukromých sbírek a archivů a přibližuje spletitý životní příběh Vojtěcha Chytila a vznik jeho sbírek. Přestože byl především malířem a sběratelem umění, zkoušel své štěstí i v obchodu a politice. Kniha podrobně představuje všechny Chytilovy evropské výstavy a její závěrečná část popisuje dvě velká turné moderní čínské tušové malby, která zásluhou čínských umělců a pedagogů Liou Chaj-sua (1896–1994) a Sü Pej-chunga (1895–1953) v Evropě probíhala paralelně s Chytilovými aktivitami. Text ilustruje více než stovka archivních fotografií, výběr z dobového tisku a archiválií, stejně jako barevné reprodukce dvou set třiceti asijských uměleckých děl z někdejší Chytilovy sbírky, která jsou dnes dochovaná převážně ve fondech Národní galerie Praha.

Příspěvek TZ: Posel z Dálného východu pochází z Artalk.cz

Vernisáž výstavy Ve vile: Eva Eisler – Peter Demek / Jurkovičova vila / Brno / 23. 5. 2019 v 16:00

Příspěvek 23. 5. 2019 / Vernisáž výstavy Ve vile: Eva Eisler – Peter Demek pochází z Artalk.cz

Jiří Kubový / Déšť, moře, ptáci, stromy / Galerie FONS / Pardubice / 17. 5. – 24. 6. 2019

Od úsvitu věků si lidé všímali deště, moře, ptáků a stromů. Čas jako by se ovíjel okolo nich. Deště, moře, ptáci a stromy jsou stálé a cyklické. Moře neustále omývá břehy přílivem a odlivem, deště přicházejí s mraky a mizí se sluncem. Ptáci každé jaro znovu přilétají a usednou na stromy, které rostou do výše. Tak se nám svět skrze vodu, vzduch, zemi a živé bytosti jeví. Déšť, moře, ptáci, stromy, to je esence života.

Déšť, moře, ptáci, stromy se staly oblíbenými tématy Jiřího Kubového, nejvýraznějšího představitele severočeské výtvarné scény. Do pardubické galerie Fons přivezl kresby a prostorové artefakty. Sám je považuje za malbu realizovanou v prostoru, ale můžeme je vnímat i jako objekty, jimiž jsou ostatně malby vždycky. Už od zlomu šedesátých a sedmdesátých Kubový hledal možnosti a limity tradičního obrazu, a dospěl až za jeho hranici, k objektu, ke kresbě v prostoru. Od té doby se pohybuje na hraně mezi třemi médii: malbou, kresbou a objektem. Pracuje s dráty potaženými textilem, s nalezenými materiály, jeho práce má rysy readymade a environmentu. Kresebná zkratka je razantní a přímočará podobně jako dětské kresby, ale ve skutečnosti je znakem, který autor rafinovaně dovedl k téměř designové tvarové výmluvnosti.

Okolo poloviny dvacátého století sochař Alberto Giacometti sám na svém díle pozoroval jak se ze soch ztrácí hmota. Jeho kráčející vyjadřují nicotnost člověka vůči osudu. A zároveň stále stojí, stále odolávají vichru existence. Redukování hmoty na čáry, dráty, linky, malé plochy barvy v rovině není u Kubového příznakem existenciality, ale sumární myšlenky, která se projevuje jednoduše, a zároveň poeticky. Jeho způsob vyjádření kulatých kamenů, horizontálních vodních ploch, šikmých směrů deště a ptačího letu krajinu nezrcadlí, ale syntetizuje elementární prvky. Není to epos, ale haiku. Charakteristické není jen odhmotnění, ale i nepravidelný formát a barevnost. Balvany, hvězdy, ptáci, domy i horizont jsou odpozorované a abstrahované z přírody. Osobní prostor člověka pozorujícího déšť s lahví, stromy, domem a lucernou nazval autor zátiším. Stejně jako anglické still-life, je i česká varianta synonymem klidného života, života v klidu a jasu autentického bytí.

V práci Jiřího Kubového je možné najít skrze básníka a autora koláží Jiřího Koláře vliv Skupiny 42, která našla poezii tam, kde by ji nikdo nehledal, na předměstí, v průmyslových periferiích. Odtud byl už jen krok k objevení potenciálu neušlechtilého průmyslového materiálu, jakými jsou dráty, nebo chudého materiálu, k němuž patří provázky a přírodniny. S Kolářem byl Kubový v pravidelném kontaktu už od konce šedesátých let, navštěvoval ho u stolu v kavárně Slavie. Pro mladého autora byla podpora významného tvůrce české výtvarné scény v oblasti umění, poezie a experimentu jistě velmi zásadní, stejně jako přátelství s třebíčským Ladislavem Novákem. Kubový patří rovněž do okruhu, k němuž se vždy vyjadřoval texty a výstavami brněnský teoretik Jiří Valoch, který mj. napsal: Chtěl-li člověk vidět v Ústí něco zajímavého, po léta to znamenalo navštívit Kubového…

Dílo Jiřího Kubového by se dalo popsat jako lyrický minimalismus. Dematerializaci nijak nenarušuje autorův smysl pro poetiku. Kubového vizualita čerpá také z veršů básníků severozápadních Čech, Emila Juliše a Josefa Hrubého. V užití drátů lze hledat paralelu k dílu holického Karla Malicha, od nějž se ale svým vztahem k viděné a prožívané realitě liší.

Spojení deště, moře, stromu a ptáků je téměř biblické. Noe si ze dřeva stromů na kopci postavil archu, než zemi zaplavilo moře a čtyřicet dní trvající déšť. Dokud neustal, a na ráhnu neusedla holubice, nevsadil by nikdo na přežití lidstva ani zlámanou grešli.

S deštěm se spojují vzpomínky, úroda, život. Moře je kolébka, strom pevný bod. Zpěv ptáků je známkou zdravého života přírody. Zdá se, že Jiří Kubový pracuje se třemi ze čtyř základních živlů, elementů nutných k životu – se vzduchem, zemí, vodou. Chybí oheň, nejnebezpečnější element. Ale zcela jistě je přítomen element pátý, POEZIE.

Příspěvek TZ: Jiří Kubový pochází z Artalk.cz

Vernisáž výstavy Jiří Kubový: Déšť, moře, ptáci, stromy / Galerie FONS / Pardubice / 16. 5. 2019 v 17:00

Příspěvek 16. 5. 2019 / Vernisáž výstavy Jiří Kubový: Déšť, moře, ptáci, stromy pochází z Artalk.cz

Večerní škola & umění #4 v 8SMIČCE / 8SMIČKA / Humpolec / 16. 5. 2019 v 17:00

Zóna pro umění 8SMIČKA hostí každý třetí čtvrtek v měsíci přednášku o umění s dialogem. V květnu se zaměříme na malbu po Jacksonovi Pollockovi, tedy od 50. let minulého století až do současnosti. Seznámíme se s uměním Roye Lichtensteina, Andy Warhola, Gerharda Richtera či Sigmara Polkeho a dalších. Z českých umělců představíme třeba Františka Dokoupila. Část přednášky bude věnovaná také krátké historii graffiti a street artu. Banksy, Blu a Timo – trojice jmen, která nesmí chybět.

Přednášky jsou pro všechny uměno-nadšence začátečníky i pokročilé. Průvodci programem budou: Jan Peknik Kozák – umělec, absolvent Fine Art na londýnské St. Martin’s a pedagog na SUPŠ Helenín a Natálie Brzoňová, absolventka Estetiky a kulturních studií a Učitelství estetické výchovy pro střední školy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a pedagožka estetické výchovy výtvarné na Gymnáziu dr. Aleše Hrdličky v Humpolci.

Vše, co jste kdy chtěli vědět o moderním a současném umění se dozvíte ve čtvrtek 16. 5. v 17.00 právě od nich. Malba, fotografie, sochařství, performance. Diskuze o všem, co vás zajímá. Délka = 60 minut, vstupné 18 Kč.

Příspěvek 16. 5. 2019 / Večerní škola & umění #4 v 8SMIČCE pochází z Artalk.cz

8MM / filmová projekce / Style Wars / 8SMIČKA / Humpolec / 31. 5. 2019 ve 20:00

8MM – to jsou pravidelné filmové projekce v zóně pro umění 8SMIČKA. Vždy poslední pátek v měsíci se můžete těšit na promítání nevšedních a zajímavých filmů, které se svou tematikou vážou k aktuální výstavě. Pro květen je to dokument Style Wars. Součástí projekce je i diskuze.

Jde o mezní dokument o newyorkských grafitových válkách, který zachycuje energii a kreativitu b-boy kultury těsně předtím než explodovala do celého světa. Rap, breakdance a graffiti – svatá trojice hiphopu. Tento filmový milník svého žánru zachycuje energii a kreativitu b-boy kultury těsně předtím, než explodovala z New Yorku do celého světa. Za doprovodu klasických old-schoolových jamů Sugarhill Gang, Treacherous Three a Trouble Funk a s odbočkami věnujícím se nové breakdancové scéně, Style Wars popisují bitvu mezi oficiálními představiteli New Yorku a odhodlanými graffiti umělci (nebo vandaly, záleží na úhlu pohledu), kteří z městských vlaků metra učinili svá plátna. Plné radostných záběrů těchto mladých virtuózů zdokonalujících své umění, Style Wars jsou nesmazatelným záznamem umění, které povstalo z ulice.

Příspěvek 31. 5. 2019 / 8MM / filmová projekce / Style Wars pochází z Artalk.cz

Tomáš Džadoň, Eva Kmentová a Olbram Zoubek, Marta Taberyová, Jan Šrámek, Matouš Lipus, Ivana Zochová a Postkompost / Sluneční město. Architektonické dědictví z let 1948–1989 / kurátoři: Martina Johnová a Ladislav Zikmund-Lender / Hraničář / Ústí nad Labem / 6. 3. — 26. 7. 2019

Foto: Tomáš Lumpe

Příspěvek Sluneční město v Galerii Hraničář pochází z Artalk.cz

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) ke konci května rezignuje na svou funkci. Informaci serverů Blesk.cz, Novinky.cz a Seznam Zprávy.cz potvrdily ČTK zdroje ze sociální demokracie. Staněk se v posledních týdnech ocitl pod tlakem kvůli odvolání ředitelů Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa. Jeho konec požadovalo několik petic, otevřených dopisů i opozice.

Předseda ČSSD Jan Hamáček ČTK sdělil, že oznámí jméno Staňkova nástupce na konci května, končícímu ministrovi poděkoval za práci a nasazení. Resort podle něj potřebuje nový impuls.

Užší vedení sociální demokracie minulý týden Staňkovi uložilo, aby do konce května připravil výběrová řízení na šéfy NGP a MUO. Staněk dostal také za úkol, zklidnit situaci v kultuře. Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček se dosud ministra kultury zastával a odmítal, že by navrhl jeho odvolání. Podle zdrojů ČTK Hamáček se Staňkem situaci probral znovu před svým odjezdem do Ázerbájdžánu, kde je v současnosti na návštěvě.

„Ministr mě předem informoval o svém záměru odstoupit z funkce člena vlády do konce tohoto měsíce. Jeho rozhodnutí respektuji a děkuji mu za práci a nasazení na ministerstvu,“ uvedl Hamáček. Podle statutárního místopředsedy ČSSD Romana Onderky bylo nutné situaci zklidnit ve chvíli, kdy tlak na ministra přerostl v tlak na ČSSD.

Staněk šéfy galerie a muzea odvolal 18. dubna. Krátce poté zástupci kulturních institucí a umělci sepsali petici za jeho odvolání. K pondělku ji podepsalo téměř 7000 lidí. V petičním výboru jsou například producent a režisér Václav Marhoul, dokumentaristka Olga Sommerová nebo ředitel Centra současného umění DOX Leoš Válka. Odvolání Fajta a Soukupa kritizovala i sněmovní opozice.

Staněk v dopise pro premiéra Andreje Babiše (ANO) uvedl, že si za všemi rozhodnutími pevně stojí. „Jsou v souladu s mým nejlepším vědomím a svědomím,“ uvedl. Je přesvědčen, že proti němu byla vedena v poslední době masivní kampaň bez racionálního zdůvodnění. „Jen proto, že jsem se rozhodl učinit přítrž nehospodárnému, ba protiprávnímu jednání ředitelů dvou prestižních institucí spadajících pod můj resort,“ napsal.

Staněk dodal, že ve svém boji již necítil podporu z vedení ČSSD. „Proto jsem se rozhodl vyhovět výzvě předsedy strany Jana Hamáčka a k 31. 5. 2019 rezignuji na post ministra kultury,“ uvedl. Současně zprostil mlčelivosti úředníky ministerstva, kteří vypracovali audity v NGP a MUO. Auditní výstupy chce předat veřejnosti k posouzení.

Staňkův konec bude znamenat sedmou změnu pro Babišův kabinet za 11 měsíců fungování. Poslední ministerské změny se uskutečnily 30. dubna, kdy prezident Miloš Zeman jmenoval nové ministry spravedlnosti, průmyslu a obchodu a dopravy. Uskutečnily se také změny v obsazení vicepremiérů.

Příspěvek Staněk ke konci května skončí ve funkci ministra kultury pochází z Artalk.cz

Fantastické pohlaví: Krumbachová, Carter, Ottinger / kurátorský koncept: Anja Kirschner, Francis McKee a Kerstin Stakemeier / Kino Ponrepo / 22. 5. 2019 od 15h

Třetí ze série promítání a živých intervencí věnovaných Ester Krumbachové přináší trojici nezařaditelných kultovních filmů v žánru fantasy: „Freak Orlando“ (1981) režisérky Ulrike Ottinger volně zpracovává román Virginie Woolf „Orlando“; „In the Company of Wolves“ (Neil Jordon, 1984) stylizované, makabrózní převyprávění pohádky „O Červené Karkulce“, na jehož scénáři se podílela spisovatelka Angela Carter; a surrealistický hororový příběh dospívající dívky „Valerie a týden divů“ (1970) režiséra Jaromila Jireše. Na tomto filmovém zpracování pseudo-gotického románu Vítězslava Nezvala z roku 1935 se spoluprací na scénáři a jako tvůrce kostýmů a výpravy podílela Ester Krumbachová.

Všechny tři filmy spojuje schopnost aktualizovat své literární předlohy a propojit je s imaginací překračující konvenční požadavky moderní společnosti s jejími disciplinárními systémy a normativní sexuální estetikou. Sdílejí víru v ústřední postavení tzv. politiky „pornofilie“, která má své kořeny v pražské avantgardě třicátých let. Spisovatel a psychoanalytik Bohuslav Brouk společně s umělci jako Toyen a Jindřich Štýrský se tehdy snažili prosadit takzvanou pansexuální praxi. Náš program spojuje Broukův koncept sexualizace politiky s filmy Krumbachové, Carter a Ottinger a zároveň se snaží do této estetické politiky obscénnosti zahrnout i naši vlastní současnost.

Ester Krumbachová (1923-1996) byla klíčovou osobností Československé nové vlny, jejíž odkaz byl až do nedávna poněkud přehlížen. Její unikátní dílo z ní učinilo jednu z nejvlivnějších žen na pozadí evropské kinematografie šedesátých a raných sedmdesátých let. Série jednodenních kurátorských programů v kině Ponrepo reflektuje a obnovuje dialog o významu jejího odkazu.

PROGRAM:
I. ČÁST
15:00 | Úvodní slovo
15:30 | The Company of Wolves (režie: Neil Jordan, 1984, spoluautorka scénáře: Angela Carter), 95 min.
17:05 | Přestávka

II. ČÁST
17:30 | Úvodní slovo
18:00 | Valerie a týden divů (režie: Jaromil Jireš, 1970, spoluautorka scénáře, výprava a kostýmy: Ester Krumbachová), 77 min.
19:20 | Přednáška literárního historika Vladimíra Papouška k tématu sexuality v interpretaci Bohuslava Brouka
20:00 | Přestávka: Podáváme Večerní speciál: limonáda dle původního receptu Ester Krumbachové

III. ČÁST
21:00 | Živé vystoupení: BCAA system
21:30 | Freak Orlando (režie: Ulrike Ottinger, 1981), 126 min.

Projekce uvedou kurátoři Anja Kirschner, Francis McKee a Kerstin Stakemeier. Filmy budou promítány v originálním znění s anglickými nebo českými titulky.

—
„Fantastické pohlaví: Krumbachová, Carter, Ottinger“ pořádá Are|are-events.org a Národní filmový archiv za podpory Magistrátu hl. města Prahy, Ministerstva kultury a Státního fondu kinematografie.

Komponovaný kurátorský program je součástí dlouhodobého projektu výzkumu pozůstalosti Ester Krumbachové, který probíhá ve spolupráci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze, CCA Glasgow – Centrem pro současné umění Glasgow, Českou společností pro filmová studia, Filmovou a televizní fakultou Akademie múzických umění v Praze, Institutem umění – Divadelním ústavem, Katedrou filmových studií FF UK, Národním filmovým archivem a Uměleckoprůmyslovým museem v Praze.

Poděkování: The Emblem Hotel

Příspěvek TZ: Fantastické pohlaví v Ponrepu pochází z Artalk.cz